Jenom proto, že naši fotbalisté – jak je v zemích na západ korektním zvykem – poklekli ve Skotsku na vylidněném stadionu do trávy, doma se dočkali až nepříčetné reakce.
Přitom se ničeho zlého nedopustili. Pouze se jménem našeho lidu de facto omluvili Afroameričanům a jejich předkům za příkoří, která jim celé generace Čechů způsobovaly.
Že to tak nebylo, a mýlili se, nemohli fotbalisté při svém vzdělání, šíři orientace i apolitčnosti tušit, a mysleli to upřímně. Noviny přece nečtou, na televizi se nedívají, zato posilují. Takže jim nikdo nemůže vyčítat, že podpořili hnutí Black Lives Matter, které ve svém zoufalství s utiskováním menšin bílými muži v Americe občas, tedy spíše často než častěji, vlastně už nastálo, odkládá při svých protestech rukavičky, aby bylo důrazněji slyšet včetně materiálních dozvuků.
Vyčítat fotbalistům, že „kříž“ omluvy za všechny občany Česka - při naší netečnosti - vzali bezděky na sebe, je zlé a nespravedlivé. Za svoji bezelstnost si to rozhodně nezaslouží. A vůbec už ne z úst politického činitele a poslance sněmovny Foldyny. Ten na naší "sborné" nenechal nit suchou.
A to všechno za upřímně míněné pokleknutí, jako by neplatilo úsloví, že s omluvami se šetřit nemá. Možná i Einstein by poklekl – a to by bylo najednou ticho, a ne takový řev, když totéž učiní ne Einsteinové.
-Bédo, ty už taky klečíš jako fotbálisti?
-Klečím, ale ne kvůli černým matkám, ale kvůli té bílé pilulce, co beru vždycky před Zprávami, aby mi z nich nebolela hlava.
Někam mi mrcha upadla.
(Některé uvědomělé celebrity nás na kolena vyzývají - Z D E )
