Dobré zboží se chválí samo. Neplatí to však absolutně. Existují výjimky. Třeba média veřejné služby - rádio a televize, zejména jejich umělecké vysílání.
Předkládají výstup nejvyšší kvality, a přesto mu část konzumentů nedokáže přijít na chuť.
Chyba není v médiích, ta „nevaří“ z vody, ale z osvědčených surovin, podle starých dobrých receptů babiček a dědečků.
Zato konzumenti jsou příliš zhýčkaní, vyžadují originální minutky, a nad letitými přihřívanými „hotovkami“ z klasického jídelníčku ohrnují nos.
Takový zdegenerovaný postoj ze strany veřejnosti však změnit lze. Česká televize ví, jak na to. V rozsáhlé externí kampani specialistů z PR agentur chce diváky přesvědčit, že ono „pravé ořechové“, po čem volají, vysílá pro ně už teď, že si to jen neuvědomují. Na druhé straně zase televize některým rozumným podnětům diváků se bude snažit vyhovět.
Ti to ocenit dokáží...
- No prosím , Liduš, a to jsi měla řeči, že když televize dá 12 miliónů agenturám, aby nás přesvědčily, jak dobře si vede, že je to vyhazování peněz. A přitom je to vlastně pakatel, jde jenom jednorázově o čtyři kačky z těch 135, co měsíčně každá domácnost platí.
-Stejně to bude k ničemu!
-Jak to, k ničemu? Hele, už se to projevilo.
Televize si nechala poradit, aby dala divákům detoxikační pauzu a nějaký čas nevysílala. To byl ale výtečný marketinkový tah. Dovedeš si představit, jak se po té pauze budou všichni moct po ČT utlouct?
- Houby pauza, Bédo. Oni určitě furt vysílají. Blbne nám bedna. Bouchni do ní, a uvidíš…
(Bum...Prásk..Auuuuuuu)
