Dvanáct Lvů pro "mladýho" Masaryka, a přitom tatíček se musí o jediného ještě dělit!

Poměrně hutné čerpání Českých lvů až na výjimky s vedlejšími rolemi (neboť na vele snímku Masaryk nebylo „vedlejšího“ nic, včetně cateringu, za nějž se Lev zatím neuděluje), stalo se, jak to tak u nás bývá, předmětem závisti.  

A nejenom té stavovské, lidsky i profesionálně pochopitelné. Kostýmní výtvarník z Antropoidu  by mohl být přesvědčen, že „jeho“ dobový zimák je autentičtější, než Masarykův mantl, stejně jako střihač se může cítit být nedoceněn, protože střihal jako divý klipovitě,  kdežto u Masaryka si český kolega dával pěkně na čas než střihnul.

Ale to prosím nesuďme. Od toho jsou tu akademici, a ti mají větší hlavu a věděli co, a jak je správné a korektní.

Ponořme se však do intimnější sféry reflexí.

Pro TGM udílení Lvů nemohlo být důvodem k závisti - je mu bytostně cizí - avšak většina Lvů pro nositele téhož příjmení u něj iniciovala oprávněnou konstruktivní kritiku, že jestliže mladý Masaryk získal lvů hned dvanáct, pak že on, tatíček, by si  býval už kvůli rodinnému vyvážení, také něco zasloužil.

 

Zatímco mladej má lvů doma dvanáct…

..tak já mám někde vzadu na nádvoří jen jednoho…

..a ještě se o něj musím dělit se Zemanem!    

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Dvořák | pondělí 6.3.2017 13:16 | karma článku: 14,72 | přečteno: 652x
  • Další články autora

Jan Dvořák

Chcete mě číst?

11.7.2022 v 13:19 | Karma: 3,09

Jan Dvořák

Hrozby ze vzdušného prostoru

24.1.2022 v 11:51 | Karma: 0