Dva premiéři – co na to návštěvníci?

  Expresní jmenování Bohuslava Sobotky po pouhých třiaosmdesáti dnech po volbách premiérem zaskočilo kdekoho.

Prezidentův překvapivý tah vyvolal patřičný rozruch na domácí scéně - kdekdo totiž očekával spíše jmenování jednoho z trojice prezidentových oblíbenců Zaorálek, Dienstbier, Chovanec, než poměrně neznámého, zato však charizmatického lokálního politika z moravské vísky. Prezident zřejmě vsadil na jeho okouzlující komunikační strategii: keep smiling.  

O to víc se musí cítit odstrčen dosavadní premiér Rusnok, jestliže hrdý titul předsedy teď nepatří už výlučně jemu, ale může si jej nechat na vizitku vytisknout i Bohuslav Sobotka. Premiér v demisi se však může utěšovat tím, že Sobotka sice premiérem rovněž je, ale na rozdíl od něho zatím nemá komu předsedat, a kdo ví, kdy vládu mít bude. Až k tomu jednou dojde, stejně to nebudou odborníci takového kalibru, jakými v dosluhujícím kabinetu disponuje on. Ani pan Stropnický to Soborkovi nevytrhne, i kdyby svojí  první náměstkyní jmenoval exministryni Peake, která se v křesle ohřála víc než týden.

Dočasné zdvojení funkcí premiérů je pro našince normální záležitostí, neboť to jinak ani nejde, stejně jako by to nemělo jít tam, kde to bohužel šlo, třeba u policie. Nás to však nezaskočí, víme, že  je to doba jenom přechodná, nikoli trvalý stav.

Ale co si mají počít neinformovaní návštěvníci? Co když si o nás udělají zkreslený obrázek.

Dvě vdovy?

Dva premiéři, dva policejní prezidenti…Určitě tu mají dobře fungující duální systém.