Už jenom čtyřikrát se vyspíme a čeká nás další svátek – vlastně dvojsvátek, ale odbytý pouhým jedním dnem pracovního volna: Nový rok, a zároveň Den obnovy samostatného státu. (Rozpadu federace).
Mezi námi, volna jsme si letos užili už dost, svátky nesvátky, a snad jen kromě školních dětí měl z toho radost málokdo. Zejména obchodníci, restauratéři, herci…, ale co si budeme povídat.
A právě do posledních desítek hodin letošního roku vstupujeme v utuženém režimu. Děje se tak se zpožděním, až po několika dnech, kdy k tomu podle PSA mělo dojít - a zrovna jako naschvál jsme už zase na číslech o stupeň nižších.
Stát veden snahou o spravedlivé rozložení zákazů teď ale vytvořil naprosto rovné podmínky pro všechny – jak nám hezky říkají – spotřebitele.
Ještě před měsícem, kdy byly menší obchody vesměs zavřené na základě železné logiky, že patnáct metrů prostoru kolem jednoho zákazníka je tam větším ohrožením, než stejný počet metrů "na hlavu" v obrovitém supermarketu, někteří chytráci si nezoufali a zašli si pro potřebné zboží právě do řetězců, protože tam se vedle potravin dalo koupit všechno možné. Dnes už to nejde. Regály s "ne potravinami" jsou přelepeny páskami, jako bývá v detektivkách ohraničeno místo kriminálního činu.
Teď jsou si konečně všichni rovni a proto si nikdo už nekoupí „nic“ – rozumějme: kromě jídla nic potřebného, pokud ovšem nesháníte růži do klopy nebo želvu do akvária, takové věci si opatřit lze. I když je jinak nouze.
Ale proč se jen mračit?
-KDE SE V TOMHLE MĚSTĚ DAJÍ SEHNAT FUSEKLE A POŘÁDNÉ BOTY?
-NIKDE, CIZINČE. ALE KDYBYSTE POTŘEBOVAL TŘEBA NÁBOJE..
- BLAST! TAK ZOUVAT, A RYCHLE, NEBO VÁM DOMORODČE PŘEDVEDU, ŽE NÁBOJŮ MÁM DOST
----
PODOMNÍ OBCHOD SE ZAKÁZANÝM ZBOŽÍM
