Doktor Rath se vysmál armádní pomoci - neznalost nebo záměr?

Nebyl by to snad ani David Rath, kdyby po včerejší indispozici, tedy státotvorném postoji (mlčení) k výsledkům porady bezpečnostní rady státu s hejtmany o krizi ve zdravotnictví, se dnes opět navrátil do obvyklé skvělé formy.

Aniž byl obeznámen s dnešním jednáním premiéra a ministra zdravotnictví s Alexandrem Vondrou o možném angažmá vojska při řešení svízelné situace s odchodem civilních lékařů, už předem možnou pomoc velmi relativizoval. Prý je vojenských lékařů jen pár stovek a některých specialistů jsou jen desítky. Například porodníky v zeleném by člověk spočítal na prstech jedné ruky a přitom právě tato odbornost bude podle hejtmanů v porodnicích zoufale scházet.

Doktor Rath se ve svých soudech mýlí – pokud nemanipuluje veřejným míněním. Projevil  se jako velmi omezený civil, bez ponětí o kreativitě krizového armádního managementu. Čeho ministr Heger ani hejtmani nedosáhnou nastavováním lidské tváře a „ukecáváním“ vzpurných civilistů, to je pro armádu otázkou jednoho řízného povelu.

Operace Great partus začala. Vojáci chutě přikládají ruku k dílu. Není to poprvé, jak dokládá dobový obrázek ze síně bojových tradic.

A tak je to se vším. Doktor Rath* se opět krutě přepočítal. 

 Kabinet  má ještě jedno želízko v ohni - zítra ministr vnitra nabídne  k vykrytí nedostatku anesteziologů policejní patology; psychologové vězeňské služby,  uvolnění kolegou Pospíšilem, budou zase pacienty ujišťovat, že chorobu rozchodí.   

*  Ale v jednom má pravdu - že přestává být sranda. Navzdory silným řečem už vláda  jaksi vyměkává a právě  teď  hledá cestu, jak zdravotníkům přidat 2,5 milardy a  přitom to nějak  přijatelně veřejnosti  "vokecat."  Je to dobrá nebo špatná zpráva?

Jan Dvořák