Už přes dvacet let se mluví o tom, že politický lobbing by měl i u nás dostat jasná pravidla, a stal se normální součástí kontaktů zástupců zájmových skupin s politiky.
Víme totiž, jak to chodí. Místo, aby tzv. lobbisté s politiky konferovali v prostorách pro to ve sněmovně vyhrazených a z jednání dělali zápisy, děje se teď lobbing divokou formou. Od přemlouvání politiků v restauračních zařízeních, až po rádoby náhodné setkání návštěvníka sněmovny s poslancem na záchodku.
Jedno ani druhé není důstojné a svádí k různým spekulacím i podezřením, zda roli v tom nehraje i hmotný interes jedné či druhé strany, popřípadě obou. Příliš horlivé policejní orgány by takové nekontrolovatelné kontakty dokonce mohly svádět ke zbytečnému kriminalizování.
Několik pokusů o regulaci lobbingu i formou zákona vždy záhadně ztroskotalo na vrácení předloh vládám k dopracování a pak už zase bylo ticho po pěšině. Jakoby lobbisté ovlivnili zákonodárce natolik, že regulaci pokaždé odložili k ledu. Bylo to za všech předchozích vlád, a je tomu i za téhle.
Přitom lobbing, jak je praktikován dnes, se neblaze podepisuje na atmosféře ve sněmovně. Lobbisté dokáží vlezle vysedávat po sněmovních chodbách a na galeriích tak dlouho, až slabším poslaneckým náturám prasknou nervy a zákon pro lobbisty výhodný prostě odhlasují. Podali někdy někde lobbistům prst, a ti si hned vzali celou ruku.
Když včera v Událostech říkali, že už je na spadnutí novela služebního zákona, že vyslanci budou moct funkci běžně vykonávat i přes věkovou hranici 70 let na dobu limitovanou pouze zdravotním stavem, nic jiného to nebylo, než výsledek lobbingu, věc osobního zájmu různých subjektů.
Odůvodnění, že u vysokého diplomata nezáleží na věku, ale na jeho přínosu pro stát při zachování kontinuity mise, zní sice hezky, ovšem jsou to jen falešná slovíčka určená veřejnosti. Víme, jak je to doopravdy.
Poslyš, Andreji, my to zrušení věkového limitu musíme schválit co nejdřív.
Nedovedeš si představit, pod jak silným lobbistickým tlakem jako ministr zahraničí já jsem. Pořád se mi ten člověk připomíná, leze mi na oči, zdvihá obočí a naznačuje, že už je nejvyšší čas.
Podívej, už tu lobbuje zase!
