Derniéra s mistry pěvci Nedělkou a Blábošem je na spadnutí. Kdo byl padouch, a kdo hrdina?

Přestože statistiky tvrdí, že do divadla vyrazíme pouze jednou za dva až za tři roky - což na národ Tyla, Havla, Smetany a Davida  tedy nic moc  -  pak obzvlášť povedené kusy dobře znají všichni, díky televizi.

Tak tomu je i s hodně Koňskou operou, která se na přední scéně ozdobené nad portálem známým nápisem, který vhání slzy do očí: VOLIČI SOBĚ, hraje už čtvrtý rok za velké pozornosti nadšeného publika.

Zájmem diváctva je srovnatelný dokonce i s Plesem upírů, přičemž v "konině"  o žádné upíry nejde. Je to realistický příběh z venkovského života, jak se jeden čistý běloskvoucí muž, člověk "odnikud", náhle objevil v doupěti zlodějin a neřestí, a s ním přišel  už konečně i zákon, aby tradiční Augiášův chlév vyčistil.

Ale všechno hezké jednou končí, i koňská opera bude mít za pár měsíců derniéru.  

-Ty, Bédo, kdo by to řekl, že v té koňské opeře bude zpívat limonádníka zrovna  pan Bláboš? Já bych si tipla Bohouška Nedělku. Je přece mladší, ztepilý, kučeravý, a jak dokáže tremolovat..

-To víš, Liduš, dneska je moderní obsazovat herce do rolí tak zvaně proti typu. Příklad. Někdo má sice tvář podvodníka, ale zato dokonale zahraje tu, tu.. vnitřní  čistotu, a lidi mu proto uvěří, že je skutečně čistej.

A naopak, jinej může navenek vypadat jako andělská nevinnost, ale nakonec ho lidi stejně prokouknou, že klamal tělem, a že on je ten skutečný gauner, a ne ten druhej.

Ono to funguje. V politice taky.

Takovéhle divadlo je přece mnohem zajímavější, než když je divákům  od začátku jasný, že kdo jak vypadá, takový také bude.