Dávno, dávno již únorovým událostem … A co dát si repete?

Únorové vítězství komunistické strany převlečené v únoru 48 za pracující lid, se na našem území celoplošně slavilo naposledy před třiceti lety.

Pak „čas oponou trhnul“ a všichni uznali, že slavit už není co. Hlavně poměry se změnily. Komunistům byl hlavní vchod do vládních budov a na Hrad zapovězen.

Jenomže čas polistopadovou oponu poznenáhla zdvihal, až ji k překvapení některých, vytáhl docela. Teď už máme, co jsme chtěli. Místo Klémy podobného řízka, Vojtu.   

Historie se ale neopakuje stejně. To ovšem neznamená, že někdejší tragédie by se nemohla vrátit jako drastická fraška, kdy k smíchu nebude nic. 

PRÁVĚ SE VRACÍM ZE STRAKOVKY

MŮŽU VÁM SDĚLIT, ŽE PAN PREMIÉR VŠECHNY MÉ NÁVRHY, JAK JSEM MU JE PŘEDLOŽIL, PŘIJAL.

Tak co, slavit nebudeme?  Možná až /už příště..