Cuba si, yankee (no) momentálně jo

Netrvalo to ani sto let, ale pouhých 88 do chvíle, kdy posledního amerického prezidenta, který kdy Kubu navštívil, vystřídal Barack Obama. Ale do té doby, se hodně stalo.

Na Kubě se demokratický režim změnil na diktátorský a po vítězné revoluci, která diktátora Batistu svrhla, se proměnil v režim komunistický, v němž jenom imperialisté viděli diktaturu v bledě modrém,

respektive v bledě rudém, přičemž v realitě se z Kuby za Castrova vedení stal Ostrov svobody.

To v Americe se režimy neměnily. Zato však každý z prezidentů si dával velmi dobrý pozor, aby se z Kuby nestala sovětská raketová základna s možností prvního úderu proti USA.

Ale jak šel čas, a Rusko se stáhlo do pozadí, ohrožení pominulo, a teď šlo o to, aby prostřednictvím nepříjemného embarga dostali Kubánci konečně rozum, a nenáviděný režim bří Castrů svrhli. Jenomže ono to s tou nenávistí asi tak horké nebude. Lidé si zvykli. A tak Amerika zjevně obrací. Jestliže Kubu se nepodařilo přimět k rozumu redukční dietou, může to udělat naopak perspektiva neomezeného konzumu.

Návštěva Baracka Obamy je pro Kubánce nebývalou atrakcí, a pro Fidela Castra znamená opětovné spočinutí nohou amerického prezidenta na kubánské půdě velkou satisfakci.