Čtvrt století pod jhem komerční televize

Někteří z nás jsou otrlí až dost, takže je ani nenapadne sebezpytně se podívat na svůj život a přiznat si, jak strašlivě se odklonili od nároků na umělecké hodnoty a humanistické ideály, kvůli kterým televizi druhdy sledovali.

Právě čtvrtý únor 1994 byl oním zlomovým okamžikem, kdy zprvu plíživě a brzy poté už naplno se kolem televizních diváků utáhla chapadla komerčního kanálu a dodnes sevření nepolevuje.

Přiznat si pomýlenost příklonu k bezduchému bulváru a k americkým  akčním filmům i k pseudozábavě produkované podle cizáckých mustrů, každý nedokáže. Někteří však ano.

-Já ti Bédo řeknu, že bysme se měli stydět, jak hluboko jsme klesli.

-Máš pravdu, Liduš, může za to Nova. Deformovala nás.

-Kdyby jí nebylo, dál jsme se na České dívali na opery a na filmy o malířích, na životopisy svatých a na vědecké magazíny.

-A možná by znovu obnovili i Nedělní chvilky poezie, kdyby Nova nedávala v té době toho odporného Schwarzeneggera s mozkem pětiletého dítěte, nebo tu Pohřební hlídku s kočkami v plavkách. Tehdy to byla od Novy na nás nechutná past. A teď už jsme v tom až po uši.

Mně je to, Liduš, strašně líto, vždyť jsou to pro nás promarněná divácká léta, která jsme mohli prožít mnohem ušlechtileji. S ČT2, s Artem, Moravcem – a tak. I do divadla jsme mohli zajít, do knihovny pro Seiferta. Kdyby se těch pětadvacet let dalo jenom vrátit…

-To přece nejde, čo bolo, to bolo.

-A co, Liduš,  se tomu jhu komerce, aspoň teď, vzepřít? A přestat se na ten škvár koukat, když máme alternativu v České televizi.

Lépe pozdě než nikdy. Jen si vzpomeň, jak hluboce pravdivé je rčení: Vždy možno začít!

-Tak fajn. Nebudeme nic odkládat a  na Novu se přestaneme koukat odedneška. Co tomu říkáš?

-No jo, Liduš, ale zrovna dávají Specialisty.. Co až zítra?

-Počkej.. to ale bude Ordinace a tam se má doktor… Začneme až ve středu, a hotovo!

-Jak, hotovo? To bych propásnul, kdo si s kým vymění polovičku. Necháme to na čtvrtek, Liduš.

-Tůdle, to je zase Ordinace, a s Rychlým je to nahnuté. Ve čtvrtek s Novou neskoncujeme. Já ti ovšem nevím, kdy. A to jsi přitom demagogicky tvrdil, že začít se může vždycky. Nemůže!

-Ale takhle se jha komerce nezbavíme nikdy, a budeme dál ostudně zrazovat naše vysoké divácké nároky.