Co řekne k americkému úderu na Sýrii Miloš Zeman. Proč mlčí?

  Preventivně-humanitární úder americkými raketami na syrskou vojenskou základnu, odkud byl zaručeně veden - nebo veden být mohl -  útok chemickými zbraněmi na město  Chán Šajchún, vyvolal rozporuplné reakce.  

Zatímco Kreml výchovný akt Spojených států odsoudil, Londýn, NATO i Brusel jej uvítai jako příklad správné důrazné komunikace, a přitom zcela v souladu s nedávným Trumpovým výrokem, že Asád už není cílem. Kdyby jím byl, nebyl by problém jeho sídlo vybombardovat, aby z něj nezbyl kámen na kameni.

Ani Praha nezůstala se souhlasem pozadu. Nejvyšší ústavní činitelé se přiklonili na stranu D. Trumpa už brzy dopoledne. Nešlo o společné prohlášení, jako když ujišťovali čínského prezidenta bezmeznou loajalitou – tehdy šlo o společný dopis velké české Čtyřky, dnes o individuální vyjádření souhlasu tří z nich, Trojice, s počínáním amerického prezidenta. Do čtveřice všechno dobrého prozatím chybí názor prezidenta, který podle mluvčího má vyslovit odpoledne.

Pozorovatelé se domnívají, že nevídaná zdrženlivost hlavy státu Miloše vyvěrá z jeho poněkud schizofrenního postavení, že ať zaujme jakékoli stanovisko, buď ve shodě se Západem, nebo s Ruskem, může být vážně narušen přátelský ráz jeho brzkých návštěv - té jarní by Donald Friend a podzimní  ????? ?????????.

Ale není tomu tak. Prezident nemá důvod, aby hned skákal, jak někdo pískne. Nejdřív celou záležitost v klidu a bez vnějších politických tlaků na patřičném místě zanalyzuje. Oči rozhodně nezavírá. Ani si nezoufá, že jde o situaci k.. (cenzurováno úřadem pro dezinformace) .