Co nám televize z volebního štábu ANO neukázala?

Dlužno přiznat, že tentokrát se Česká televize  v sobotu chovala o něco zdrženlivěji než před rokem při „Americké noci“, kdy otevřeně stranila Clintonové před Trumpem, a varovala před jeho populismem.

Zdá se, že moderátoři při přenosu z našich voleb se snažili o jindy nevídanou korektnost a v rámci objektivity a nezávislosti by zapřeli i vlastní babičku. Což je však pochopitelná proměna, jestliže premiérem se neodvratně stane člověk, kterého dva roky měla ČT na mušce, takže je lepší řídit se teď pudem sebezáchovy a přísně oddělit to, co si myslím od toho, co na obrazovce říkám.

Přes tento evidentně správný krok k establishmentem  nekritizovatelné veřejnoprávnosti, nám televize neukázala jeden důležitý moment ze sobotního večera. V domnění, že brífink ANO už poslední odpovědí skončil, televize přenos „utnula“ a dala slovo Moravcovi do studia.

A tak nebýt privátní nahrávky, přišla by veřejnost o emotivní okamžik, který o lidském rozměru hnutí poví daleko víc než tirády v médiích na nepředpojatost a spravedlivé posuzování i těch politických partnerů, kteří se právě k ANO příliš hezky nezachovali.

Co jsme neviděli? Po odpovědi na poslední otázku se předseda a místopředseda sehnuli a postavili na řečniště velký dárkový koš s holdingovými uzeninami, který byl do té doby na zemi.

Předseda vzápětí poněkud zjihnul a pak s evidentním pohnutím v hlase řekl:

„A úplně na závěr, když jsem za naše vítězství poděkoval jmenovitě všem, co tady stojí, musím vyslovit vřelý dík i tomu, který tu s námi není, a přitom by bez jeho usilovného makání na mojí imidži nemohlo být naše vítězství tak drtivé.

Děkujeme, pane premiére!  Máte to u mě.  Tedy ten koš máte tady,  u nás - Babická 2329/2, 149 00 Praha Chodov. Stavte se.."  

Škoda, že k díkůvzdání premiérovi nemohlo dojí osobně, protože v době brífinku byl Bohuslav Sobotka zaneprázdněn bujarou oslavou volebního zisku ČSSD,  číselně  srovnatelného s nízkoalkoholickým výčepním  pivem. 

Premiér se svou nepřítomností ochudil  o štípaný pocel, jakého se od  jeho  nástupce dostalo vedoucímu Babišovy marketingové kampaně, jistému Márovi. Toho si  předák vyžádal na pódium  voláním:Mára, kde je Mára?

Stejně tak hřejivě mohlo zaznít:Bohouš, kde je Bohouš?