Chytřejší než Moulin

  Aby měl člověk jistotu, že večer věnuje tomu, na co má v televizi „chuť" a nenaservírovali mu místo očekávaného dramatu náhodou frašku - i když i to se může stát - stačí velmi málo.

Přečíst si v novinách nebo v některém z mnoha televizních suplementů noticku o pořadu, jeho krátký a výstižný obsah.

Právě k tomu jsem přistoupil, když ČT1 v minulém týdnu dávala Moulina, epizodu Sniper z roku 2005.V posledních týdnech běželo sice pár premiérových kousků, ovšem rok výroby svědčil spíš pro reprízu. A vidět podruhé detektivku nemusí být pokaždé zrovna  strhující zážitek. Ale podrobnější obsah epizody mě přesvědčil, že jsem ji v premiéře kupodivu neviděl.

Tak jsem se do příběhu zakoukal a postupně zjišťoval, že mám - díky popisce - před Moulinem, pachtícím se s odhalením totožnosti záhadného střelce, slušný náskok. (Ano, jako hlavní hrdina - psycholog -  „barrandovské" série Profil vraha, který je vždy o krok před kriminalisty)

Když po 14 minutách došlo k další vraždě stejným způsobem, mohl dát Moulin na mě, že jde o sériového vraha a když ve čtyřicáté minutě dospěl  slavný komisař k závěru, že musí hledat mezi vojenskými střelci, šel jsem si klidně uvařit kafe.

Nám chytrým suplement totiž ochotně napověděl: „Přesvědčí Moulin armádu, aby vydala tajný seznam svých elitních střelců?"

A jako hloupé zároveň nás i nakopl. Správně. Kdo čte, moc se dozví.    

To na tenhle čtvrtek je „nápověda" méně jednoznačná:

Moulin naléhá, aby z vězení nebyl předčasně propuštěn násilník a vrah, navzdory mínění lékařů, že už není nebezpečný.

Tak schválně,  jak dlouho bude divák trnout, zda se trefí spíš komisař nebo doktoři, protože k mordu dojít musí.

Jan Dvořák