Ačkoli nepatřím mezi skalní příznivce chvilkových aktivistů, výjimečně si dovolím dělat jim amatérského obhájce - spíš zastánce - ex offo ve věci zcestného nabádání jistým kolegou blogerem ke zrušení jejich akce..
Ten totiž chvilkaře dost neomaleně vyzval (Hele, Milionkáři, nechcete se na to dnes vybodnout…?), aby pod tíhou ostravské události dnešní protest zrušili, či jej přeložili na později, až emoce odezní.
Lze si jen přát, aby chvilkovému pokušení akci zrušit, organizátoři nepodlehli. Byl by to výraz slabosti.
O velmi nešťastnou událost se sice jedná, to je smutná pravda. Ale má snad být důvodem, proč polevit v úsilí o svržení nevhodné vlády? V čele má přece morálně prohnilého člověka, jenž se nezastavil před ničím a kdy kvůli jeho bezohledné hamižnosti a dotačním podvodům nám hrozí reálně nebezpečí, že každý z nás bude zkrácen až o 40 korun? Dnešní tragédie důvodem k odvolání akce není.
To jen někteří, a ti to se zemí dobře nemyslí, si přejí, aby Chvilkaři propadli iluzi, že zrušením demonstrace udělají dobrou věc a uctí tím oběti.
Měli by si proto sebevědomě říct, že nejsou žádnými šašky či klauny na nějaké bujaré veselici, aby museli respektovat i nepsaná pravidla pietního chování pro zábavné produkce na rynku a tiše se stáhnout.
Ostatně ani státní smutek vláda nevyhlásila. Ovšem zítra by už to mohlo být jinak.
