Chvála střízlivosti

Nemám na mysli střízlivost ve smyslu nulové intoxikace návykovou látkou skupenství kapalného. Chtěl bych ocenit střízlivost printových médií při referencích o pátečním „kamenování" Mirka Topolánka na jeho volebním turné.

Vyčerpávající informace z místa jsou na zpravodajských stránkách doplněny o vyjádření z Topolánkova štábu a také o  stanoviska některých politiků. MFD navíc přináší několik možných verzí na čí politickou objednávku k útoku došlo a není-li to čin třeba nějaké skupiny extrémistů, které prostě expremiér něčím vadí. I tohle teoretizování se nepřiklání k nějaké nejvíc pravděpodobné verzi, třeba že za vším stojí hlavní politický rival, sociální demokracie.

Ani v názorové části novin, alespoň u MFD a v LN není incident předmětem glosy, poznámky ani (burcujícího) komentáře. Pouze v Právu je událost v jedné stati zasazena do širšího kontextu xenofobie a násilí.

Upřímně musím přiznat, že jsem se mýlil.

 Čekal jsem totiž, že tuhle(bohudík jenom) odřeninu na Topolánkově tváři někdo z komentátorů „rozmaže" až do aleluja, včetně poukazu, že oni čtyři svalovci měli beztak oranžové plavky, i kdyby hrály všemi jinými barvami. Nestalo se tak.Ostatně incident přišel ještě dlouhých šest týdnů před volbami. Kdo ví, jak by to bylo pouhý týden před nimi. 

Tak aspoň Ivan Langer  pohotově „zaskočil" za komentátory, když Právu řekl: „..já jsem si po té štvanici ...a po té špíně, atmosféře, kterou vytvářejí sociální demokraté, říkal, že je to jen otázka času.." 

Jasný názor, bez kliček a  navíc konzistentní.

Jan Dvořák