Chaos na železnici jako politický propadák

Jako sporadický klient železničních společností bych mohl bohorovně mávnout rukou nad aktuálními trablemi cestujících, které jim nadělil nový jízdní řád prostřednictvím spojů provozovaných některými „nepřipravenými“ firmami.

 Avšak lhostejný nejsem!

Protože ono železniční selhání se - jako skvrna -  projevilo právě v končícím roce významného jubilea zlomu, kdy jsme si v devětaosmdesátém svorně slíbili vyhrnout rukávy a utáhnout opasky k budování nového, spravedlivého a prosperujícího svobodného systému. 

Ono totiž nejde jen o to, že  pár set tisíc lidí se ocitá v nekomfortní situaci málem podobné železničnímu chaosu v porevoluční době v Rusku, ale zásadní je politický dopad vzniklé situace. Lidé jsou rozhořeni a svádějí to na režim. Ale vysvětlujte jim, že v něm to není, že ani o sabotáž se nejedná. Naopak, naplno se otevřela brána liberalizace. Už jí nikdo nebrzdí z  „modrého“ paláce od Vltavy, jak se často od opozice ozývalo.

O to politováníhodnější pak je, že zrovna ti dopravci, kteří nejhlasitěji volali: „Pusťte nás na víc tratí“, teď selhávají, nestačí. A ještě k tomu si skutečný rozsah svých nedostatků hraničících s fiaskem nepřipouštějí.

V omluvě cestujícím se jedna z nejvíc kritizovaných společností zmiňuje o tom, že na 100 procent sice nezvládá, ale..  Kdyby napsala, že zvládá na dvacet, byla by to realita.

Většina cestujících, zhýčkaná dlouhodobým fungováním jiných služeb a systémů u nás, není totiž ochotna onen bezprecedentní „maglajz“ tolerovat  s pochopením, že jde jen o počáteční „potíže růstu“, jak se dříve říkalo ekonomickým nezdarům. To jen někteří, ti nejuvědomělejší, věří v brzký obrat odražením ode dna. Čím dříve k němu dojde, tím lépe.

Bylo by politicky neúnosné, kdyby, obdobně jako ještě před dvaceti lety nostalgici vzdychali: Zlatý komunisti!, teď lidé volali: Zlatý Český dráhy!

 Copak tohle jsme chtěli?

To by byla opravdová prohra.

* * * * * * * * *

Potěšitelné je, že kritizované společnosti i teď, o svátcích, horečně hledají cestu k nápravě, třeba k bezodkladnému rozšíření nedostatečného počtu vagonů.