Až léto zaklepe na dveře , pak ti z nás, co netrpí artrózou či nedostatkem peněz budou chtít vyrazit - jak se kdysi říkalo - „za hranice všedních dnů.“
Takové cestování, jímž nemíníme toliko let tam a zpět mezi poleháváním na pláži, ale skutečný turismus do hodně exotických zemí, nese jistá rizika.
Zlomenou nohu, krádež zavazadel, náhlé operování slepáku atd. - to se může stát i v té nejbezpečnější destinaci. Při troše námahy a přiměřeném fištrónu lze pro případ těchto „běžných“ pohrom, které nás mohou na cestách potkat, nalézt výhodné pojištění, abyste například drahé lékařské ošetření nehradili z vlastní kapsy, nebo za odcizené věci dostali patřičnou finanční náhradu.
Bývají však i horší okamžiky s tak rozsáhlými finančními důsledky, na které žádný komerční ústav cestovatele už nepojišťuje. Třeba na situaci, kdy zločinci násilím zadržují cestovatele na utajovaném místě a za propuštění vyžadují na jeho poměry obrovskou sumu, kterou ani s pomocí rodiny a přátel nedá dohromady.
Vědomí, že něco podobného by mohlo potkat i vás ovšem neznamená, abyste neužívali krásy světa podle svého a sami si už předem omezovali svobodu pohybu.
Stát za vás sice neuhradí platbu za zub vytržený mimo EU , pokud se sami nepojistíte, zato vás ale jako každého českého cestovatele pro horší případy automaticky připojistí u nás – u ČESKÉ STÁTNÍ POJIŠŤOVNY.
Tak šťastnou cestu! S takovým ústavem v zádech. Od toho tu také jsme.
