Ministr Jurečka učinil radikální řez a naprosto přesně definoval, který potravinový produkt se může pyšnit označením Česká potravina.
Je to takový, který je ze sta procent vyroben z českých surovin, tedy například sekaná, která obsahuje ryze české:
hovězí maso * vepřové maso * pitnou vodu * solící směs * chlorid sodný *5 E250 - Dusitan sodný * směs koření* dextrózu * glukózový sirup * 0 E300 - Kyselinu L-askorbovou * 3 E450 – Difosforečnany
Jako českou potravinu lze ještě připustit i takovou, kde čtvrtina surovin v ní z Česka nepochází – může to být třeba kuřecí separát z Polska či sůl rovněž odtamtud – avšak konečný produkt musí dělat zlaté české ručičky, respektive potravinářské linky často zahraniční provenience, ovšem firma .. ale ona vlastně ani být česká nemusí, když má sídlo třeba na Kajmanech, ale o takových zbytečných detailech v definici České potraviny není řeč.
Hlavně, že už víme, co je Česká potravina zač, a jak ji spotřebitel na první pohled pozná. Jednoduše. Praští ho do očí výrazný trojbarevný obdélník, který jsme už leckde viděli, třeba na hokeji, nebo ti starší v prvomájovém průvodu, a aby nedošlo k nějaké mýlce, je umístěn do rámečku s jednoduchým, avšak úderným textem.
K omylu pak rozhodně dojít nemůže, aby si českou potravinu někdo spletl třeba s potravinou zahraniční.
I když třeba takový Robinson na pustém ostrově..
-A JÁ SE TAK TĚŠIL, ŽE SEM PŘIPLULA MOBILNÍ PRODEJNA S KVALITNÍMI ČESKÝMI POTRAVINAMI..
-ALE ONI TO JSOU FILIPÍNCI S KÁVOU! JÁ SI TY LAHŮDKOVÉ ŠPEKÁČKY- 52% VEPŘOVÉHO, 15% KUŘECÍHO, 25% SOJI- SNAD UŽ NIKDY NEBUDU MOCT DOPŘÁT..
