Protože nedodržujeme kázeňská nařízení jako poslední předstupeň před návrat do jarních poměrů v hard verzi -a můžeme se přít, zda kvůli premiérově rozvolňovací velkorysosti, nebo naší nechuti -, je „hybernizace“ země nevyhnutelná.
To už nebudeme - podle plánů sice ještě nezveřejněných, ale "ze vzduchu" identifikovatelných - smět kromě prokazatelné cesty do (a ze) zaměstnání s úředně povolenou trasou, vyznačenou na zvláštní průkazce, vycházet ven vůbec. Zásobování základními potravinami limitovanými na hlavu, budou 3 x týdně provádět hasiči roznáškou před bytové dveře.
Po dobu mimořádných opatření by byly posíleny bezpečnostní složky speciálními hlídkami ve vojenských uniformách s brigadýrkami ze skladů po někdejší PS. Hlídku by tvořil voják a pes. Úkolem bude vyhledávání narušitelů zákazu vycházení v méně přehledném terénu. Ve městech pak vyrostou dočasné hlídkové posedy tam, kde je nedostatek kostelních věží pro pozorování. O výstražné střelbě gumovými projektily na lidi nápadně se shlukující v počtu víc než dva, se zatím pouze vede odborná diskuse.
-Azore, pozor, narušitel, vezmi si ho!
-To tak, promenovat se po lese, a ještě k tomu bez roušky, za to tě čeká v době nouzáku dvacet let.
Podobných poměrů se přece dočkat nechceme.
Ale co jiného by si mohl premiér počít, jestliže čísla strmě porostou dál přes dosavadní omezení? Pokud vláda „bycha“ nedohoní, dohoní „bych“ nás, všechny, nejenom oněch patnáct zodpovědných, respektive nezodpovědných členů kabinetu.
Takhle drsně předestřený ovšem lockdown (možná) vypadat nebude, ale jen největší optimista by mohl doufat, že se tomu nebude blížit.
Ale pozitivní na té perspektivě je její dočasnost. A také třeba i to, že v noci nás nečeká bombový ani raketový útok. Ani okupace a koncentrační tábory, anebo jen "pouhá" dvacetiletá normalizace. Jak rádi by tehdy ono skutečné strádání a omezování pamětníci vyměnili za náš dnešní strašný ne komfort. .
