Pokud si prezident nepostaví hlavu a na truc Hamáčkovi nepodrží ministra Staňka v křesle za to, že odstranil ředitele Fajta, který se drze a opakovaně dožadoval profesury, měl by od června fungovat ministr nový.
Aby se kulturní fronta přestala stavět na zadní, bylo by nejtaktičtější, kdyby to byl někdo z nich – tvůrce s umírněně levicovými názory. Má sociální demokracie takového kandidáta? Anebo naopak sáhne po oddaném straníkovi jiné profese s devízou. že ministr nebude zatížený přehnanou orientací v kulturní problematice, a proto by mohl být „spravedlivě“ nad věcí?
-Ty, Liduš, mně se ti ten nejžhavější kandidát na ministra kultury nějak nezná. Do té řady intelektuálů štrejchnutých kumštem, co tam dosud byli – tedy kromě zubaře, družinářky, bývalého kněze, úředníka nebo psychologa – se nehodí.
-A kdo to má být?
-Krejčí, píšou tady.
-Krejčí? Opravdu? No to by znamenalo, že sociální demokracie se vrací ke kořenům, mezi jejími zakladateli tehdy u Kaštanu byl přece taky nějaký krejčí, nebo snad tkadlec, no každopádně někdo, kdo se vyznal v látkách.
Nakonec, on i ten komunista Bilak vlastně byl původně krejčí, a jak vysoko to za minulého režimu dotáhl, rozhodoval o zahraniční politice. Ale stejně si myslím, že v dnešní době by se ten budoucí ministr kultury marketingově líp prodal spíš jako návrhář, stylista – to by bylo na úrovni. Ale jenom krejčí…?
-Sorry, Liduš. Já to nedočetl až do konce. On se ten kandidát na ministra pouze jmenuje Krejčí, nešije.
-No proto. A čím se živí?
-Režíruje v divadle. A teďka bude mít zrovna premiéru. Výnosné místo. Znáš to?
-Výnosné místo? To tedy já neznám! A ty teprve ne s tím tvým příjmem. Jo, to kdybys byl ministrem kultury, to by výnosné místo bylo - no aspoň na rok.
-To ale znamená, že po tom roce, až Krejčího zase sejmou, bych čistě teoreticky ministra mohl dělat konečně i já. Silné sociální cítění mám, kolem Národní galerie a Rudolfina jezdím tramvají a u Národního divadla vystupuju.
