Bruselská nařízení, co jak má vypadat, a co se zakazuje, budí zlou krev zcela zbytečně

Některá rozhodnutí Evropské komise, jejichž smyslem není nic více naléhavého než to, abychom se kdekoli v Evropě cítili jako doma, a proto všude má všechno vypadat stejně, se setkávají s nepochopením.

Proč?

Cožpak to není ta správná cesta budování JEI – Jednotné evropské identity?

Samozřejmě, že je. Tak, kde se stala chyba, že mnozí si tuto blahodárnou univerzalistickou snahu chybně vykládají jako návrat k dobám RVHP, kdy dělba práce zaručovala, že v každé zemi budou v  téže komoditě k mání tytéž produkty od monopolního specializovaného výrobce?

Odpověď je nasnadě. Tenhle škodlivý srovnávací postoj se bohužel lidem, s prominutím, z hlav vytlouká málo. Selhává celý osvětový řetěz.

Důvodem je nedostatečné využití informačních kanálů Bruselu směrem k vládám, od vlád k médiím, od médií k jejich uživatelům. Někdy je příčinou negativních postojů k opatřením vedle čtenářské negramotnosti – tedy schopnosti porozumět obsahu psaného textu – také nepozornost, roztěkanost při čtení, nebo  i smyslová překážka, třeba nekorigovaná oční vada, která může způsobit záměnu ve vnímání slov.