Bílý dům jde k jádru věci - aneb doktor Nečas v domě

Prezident Obama s širokým úsměvem ve tváři podával návštěvě jako levák levici, což hosta, levici nemající v oblibě poněkud rozkolísalo.

„Hello, Petře! Vítejte v Bílém domě, jak se daří?“

„Naše země teď vybředá z dluhové pasti…“

„Vím, vím. A co Teme..teme..? “

„Jsem rád, pane prezidente, že mám příležitost..“

„Vždyť jsme přátelé. Ale co Te..me…?“

„..objasnit Vám pozici České republiky..“

„ Dobře ji u nás známe. A Teme…li…?“

„..a ujistit vás o pevném odhodlání i nadále plnit naše spojenecké..“

„Temeli…n.“

„…závazky vůči USA i Severoatlantickému paktu. Vztahy ČR k vaší zemi nebyly nikdy v historii tak…“

„..tak vynikající, chcete říct samozřejmě.

Te – me – lin. Temelin. Hezká slůvka má ta vaše čeština, pár jich znám… Už dávno jsem se chtěl zeptat, jestli právě tenhle název vaší village má vůbec nějaký…význam?“

„Obrovský. Pro dodavatele.“

„To rád slyším. Předpokládám, když už jste přiletěl, že v tom velkém kufru vezete objednávky pro naše firmy a ne nějaké cetky a sklíčka jako pro divochy, tak to vybalte.“

„Ale to je pravý Moser, pane prezidente, jako výraz vděku za všechno, co… (A to ho ještě čeká Medveděv a Sarkozy, ale nejvíc do něj bude „hučet“ ten exšéf ČEZu Roman, co má tajně pod palcem Škodovku..)…

A pak se v letadle probudil. Zlý sen skončil, čeká ho jednání ty pán – já pán. Teď ještě aby sehnal taxi…

Jan Dvořák