"Pane Švejk, víte, co mi hlava nebere,“ nahlížela pani Müllerová Švejkovi přes rameno, „že je pan premiér takový masista!“
„Cože? Marxista?“
„Ale ne, myslím ty lidi, co si sami ubližujou..“
„ Masochisty?“
Müllerová omluvně přikývla.
“On vám někdo řekl, že premiér se bičuje důtkami, aby odčinil hříchy? Ani v Blesku o tom ještě nic nebylo“, divil se Švejk.
„Já to nebrala takhle doslova, ale obrázárně. Divím se, že když donutil Kněžínka k odchodu, protože mu to jako ministrovi nemyslelo politicky, a teď bude kolem premiérova hnízda politické myšlení moc zapotřebí, koho si tam za něj nasadil! Tu Benešovou, sekernici.“
Pokřižovala se. „A to si pan Babiš myslí, že si tím zaručí opti..to optikální.. výsledek té jeho šlamastyky? A ještě k tomu si do televize liboval, jaká že je Benešová zkušená dáma. Velká bojovnice proti korupci a nekalým praktikám, a my prý potřebujeme posílit boj proti korupci.“
„No to je pravda“, přikyvoval Švejk. „A co je na tom masochistického?“
„Že to říká právě on, když sám má na hrbu takové..“
„Účelovky..“
„To si chudák neuvědomil, že někdo může brát jako pokrytectví, když říká, že si paní Benešovou vybral proto, aby zesílila boj proti korupci? To se mu může pěkně vymstít, jestli Benešová začne ponoukat justici, aby na nikoho ohledy nebrala! Nemyslíte?“
Švejk chviličku dumal a pak rozvážně pravil:
„To si tedy nemyslím. Řekl přece, že paní Benešová má bojovat proti korupci. A to je v pořádku. V tom se na ni může spolehnout. Pan premiér korupčník není.
O nějakém dalším zadání, třeba o boji proti dotačním podvodům, nepadlo ani slovo. Z toho vyplývá, že hada na prsou si premiér hřát nebude.“
