Belgický premiér a teroristické doupě – pro koho je to případ?

Pozoruhodné je, že turističtí průvodci po belgickém hlavním městě, ať už jde o fyzické osoby, nebo o  tištěné bedekery,  se nikde nezmiňují o „zlaté bruselské uličce“.

Možná to bude proto, že oním místem je čtvrť, které se léta letoucí mile a lidsky teple přezdívá „Doupě terorismu.“

Tato studnice  odbojářů a stoupenců života po životě  právě v těchto dnech nedobrovolně vydala pět svých členů belgické policii, neboť jsou podezřelí z podílu na pátečním aktu multikulturní odplaty v Paříži.

V této souvislosti se zdá víc než normální upřímné překvapení belgického premiéra, když po dlouhých letech života v metropoli se teprve až teď dozvěděl, že nějaké Doupě napěchované prskavkami, a to pod nosem královského paláce a sídla Evropské komise vůbec existuje, a nikdo s tím nic nedělá. Reagoval  proto nekompromisně. Jako když kritizoval v létě Orbánův plot.  Nebral si servítky a ve stylu našeho okřídleného řečení, že chybička se vloudila, doslova řekl:

„Tohle dovolit, to byla nedbalost.“

Odezvu na sžíravě sebekritická, téměř abdikační slova belgického premiéra se nám přímo z místa zatím zjistit nepodařilo. Známe však reakci mezinárodního společenství z pražského pivního centra.  Byla dost bouřlivá, a manager Palivec musel dvojici pánů doc. Chocholouška a Hercula Poirota krotit.

-Ale pánové, už se vy ****e  na ten kompetenční spor, jestli patří zavřít spíš do blázince, nebo do kriminálu.

Já bych to viděl na vězeňskou psychiatrii doživotně.

* * * * * * *

A ještě něco. Jestliže Evropa se na znamení solidarity trikoloruje a kdejaký objekt se v noci halí do modro-bílo-červené, tak toto by mohlo být jediné vybarvení, které by teroristé brali vážně: