Bažant a mazák – první minuty dr. R. v base

Hned jak se poprvé objevil v cele, začala oťukávačka. Neměla však vůbec nic společného s násilím, jak to známe z amerických filmů. Šlo o vstupní pohovor bažanta s vězeňským mazákem. 

- Jak ti říkají? Mně Šátrač.

- Já, já jsem doktor..

- Slušná přezdívka, jako od mafie.  Člověče, ale tebe jsem už někde viděl!  Neseděli jsme oba na Borech?

-To, to prosím ne.

-Jo, už  vím, v televizi, v televizi jsem tě viděl! . Nejseš ty ten sexuální se..senátor?

- Senátor? To opravdu ne. Myslíte, predátor? Tak to taky nejsem. Já sedím v podstatě za krabici. Od vína.

-Za krabici? Hele, to je náhoda, to já jsem tady taky kvůli krabici. S vínem.  Šlohli jsme jí s kámošem v marketu, ale měli jsme smůlu. Lapli nás. Šlo sice o škodu malého rozsahu, ale přestupek to už nebyl, protože předloni mě kvůli podobný věci zabásli taky, takže teďka jsem šel hned sedět natvrdo. A co jsi v krabici měl ty?

-Ále, pár starých papírů.

-Papírů? A kolik jsi za ně vyfás?

-Sedmičku, jak vy říkáte.

-Tak to máš dobrý. Zimu strávíš tady a v květnu tě pustí.

-Jó, kdyby! Sedm let jsem vyfasoval, ne sedm měsíců.

-Tolik? To já už budu dávno venku, až tě po půlce trestu pustí.

Ale to mi hlava nebere, co to bylo za papíry… A kdes je šlohnul?

- Ale já nic neukradl, to mi dali.

-Tak to už jsem z toho magor.

Že sedím za čórku, to mám holt smůlu, ale že ty budeš sedět za dáreček, to už vypadá jako ušitý na objednávku, anebo že je to účelovka.