Ať si pan prezident Bartoška s paní dr. Zaoralovou říkají, co chtějí…

Nahlédněme pravdě do očí. Od šéfů karlovarského festivalu nemůžeme očekávat nezaujatý nebo dokonce kritický pohled na právě skončený čtyřiapadesátý ročník.

To by museli přiznat, že šlo o přehlídku promarněných šancí.

O filmy ani tak nejde, ty jsou na každém festivalu, ať ve Varech či jinde, různé úrovně a s tím se nic dělat nedá, nakonec stejně všechny ceny najdou svého adresáta.

S čím se však co dělat dá, to je využít festivalu jako tribuny politické angažovanosti umělců. A tady Vary ostudně selhaly. Trapnou snahou po omluvě nemůže být tvrzení, že byli oceněni zrovna ti čeští i zahraniční tvůrci, kteří z pódia nejsou zvyklí veřejně se vyslovovat k politickým událostem, pokud nejde o politické shromáždění.

Když toho nebyli schopni oni, proč se neozvala kulturní fronta? Proč čeští herci, když přicházeli po červeném koberci, namísto zbytečných póz pro fotografy neutrousili i pár peprných šlehů na adresu politiků?

Cožpak tu najednou už není Babiš, ministryně Benešová, prezident Zeman? Ale také všehoschopný Putin, nepředvídatelný Trump či čínská expanze? A co regulativní Evropská unie, hrozivé oteplování a genderové křivdy?

O tom všem se ve Varech mlčelo. Přitom závěr festivalu se dal k demonstraci občanských postojů skvěle využít. To by ovšem naši herci nesměli dát přednost svatbě svého kolegy a z Varů se před koncem festivalu vytratit.

Aspoň že se umělci zmohli na písemný protest proti nevhodnému sponzorovi. To však je slabá náhražka živého hlasitého vyjádření názorů, že svět řízený současnými elitami se řítí do záhuby.

A to chce být Karlovarský festival i nadále špičkový?!        

-----------------

(text je míněn ironicky, tedy trochu)