Tolik nesouhlasných reakcí na přání šéfa krajanských spolků Bernda Posselta, aby se jejich sjezd brzy uskutečnil v Česku, se očekávat dalo.
Avšak s trochou provokace lze říct: Co na tom proboha je špatného, chtít se po 70 letech sejít v bývalé domovině a zavzpomínat?
Prostřednictvím pamětníků, kterých už není mnoho – nebo ústy potomků, kteří dřívějšek poznali jen z vyprávění – přiblížit léta, kdy žili v tzv. Sudetech, později připojených Vůdcem na přání obyvatel ke III. Říši.
Jsem upřímně přesvědčen, že o nic jiného, než aby si oživili vzpomínky a poplakali si (což nemyslím ani trocho pejorativně), jim nejde. A kdyby se snad někteří chtěli vrátit a z čisté nostalgie se tady usadit, jako pro občany Unie by to problém nebyl. Ti starší, co pobírají německé důchody, by na tom špatně rozhodně nebyli. A pokud by u nás chtěli žít v domovech pro důchodce, stálo by je to jen třetinu částky, kterou by zaplatili v Německu. Ostatně tak to dnes praktikují stovky německých seniorů a vůbec přitom o bývalé obyvatele Sudet nejde.
Ale pokud by se potomci krajanů, kteří jsou ještě v produktivním věku, rozhodli pro trvalé přesídlení do příhraničních regionů, pak by - a to doslova - splakali nad výdělkem. Českým, a přitom s německými cenami.
Za takové situace o nějakém nebezpečí masového návratu tzv. sudetských Němců nemůže být řeči.
A když budu hodně nekorektní, tak ani připojení příhraničních oblastí k Německu nepřipadá v úvahu. A i kdyby došlo k referendu – a bylo by zajímavé, kolik procent i ryze českého obyvatelstva by s připojením souhlasilo – byla by SRN „blázen“, aby si založila další sociální problém vedle imigračního.
Už dneska má přece hospodářsky u nás pod palcem nejenom bývalé Sudety – tak co by mohli Němci chtít víc?
Nechme krajany u nás hezky poschůzovat, dopřejme jim silný emoční zážitek, ať už to bude v Karlsbadu, Marienbadu, v Troppau nebo třeba v Reichenbergu.
Však oni nám tady „na ocet“ nezůstanou.
- - - - - - -
Wo ist mein Heim?
Mein Vaterland?
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Sudetenland ist mein Heim.
Sudetenlad ist mein Heim
