Není to poplašná zpráva, ale předpověditelný stav, který navzdory pokroku v medicíně a vyspělé zdravotní péči nastane u nás s nástupem nového roku.
Přestože taková situace vypadá jako alarmující a mohla by vyvolat řadu otázek i vůči vládě, zda nezaspala v prevenci, vláda si naopak libuje. Kalkulované zvýšení počtu práce neschopných dokázala totiž oddálit o celý půlrok, takže k němu od července nedojde. A to není zanedbatelné, což dokáže Hospodářská komora vyčíslit málem na korunu přesně.
Dřívější rozhodnutí, že první tři dny marodění už nebudou pro zaměstnance „zadara“, ale za šedesát procent mzdy, teď kvůli nepřipravenosti „e-neschopenky“ odložila vláda o šest měsíců, z čehož lze logicky vyvodit, že prudký nárůst nemocnosti nastane až poté, od prvního ledna. Je to víc než jisté. Když bylo proplácení prvních tří dnů v roce 2008 zrušeno, došlo k evidentnímu zlepšení zdravotní kondice zaměstnanců. Průměrná nemocnost se zkrátila z 19 na 13 dnů. Dnů, kdy lidé chyběli na pracovišti, ubylo o 35 procent a průměrný počet nemocných poklesl o 38 procent.
Obrat příznivého trendu k číslům před rokem 2008 můžeme čekat bohudík o pár měsíců později, než jsme doufali. Počin vlády by si proto voliči měli dobře zapamatovat.
Škoda, že v koalici nepřevládl názor, že dosavadní statistiky o ročním jeden a půl miliónovém počtu „neschopenek“ a průměrné době marodění přes tři týdny by se měly vylepšit, a ne, aby čísla znovu narůstala.
Aspoň délka neschopnosti by se dala státem regulovat. Nikoli však zrušením karenční doby, ale naopak jejím prodloužením na 7 dnů.
