Akce Čisté prádlo stále v propírce

Na domácí scéně praní špinavého prádla – a prádlo je tím míněno doslovně, nikoli v přeneseném smyslu slova – je stále rušno.

Propírán je podivný spletenec vztahů mezi velkoprádelnou a ministerstvem vnitra, kterému od roku 2008 poskytovala služby za údajně přemrštěné ceny. Mělo jít až o čtyřnásobek normálu, takže namísto sedmi miliónů, jak to funguje s jinou firmou i s jiným ministrem teď, to za pana dra. Langera přišlo na osmadvacet ročně. Tomu udělal přítrž už ministr John v lednu. A po pár měsících antimonopolní úřad v srpnu napařil ministerstvu půlmiliónovou pokutu za podivný výběr prádelny, s níž se teď ministerstvo hádá, že mu dluží osm miliónů a prádelna kontruje, že naopak ona má u vnitra pohledávku o milión nižší, tedy za „sedmičku“.

Kdo se v tom má vyznat, když chudák dvojnásobný doktor Langer, který měl nad prádelnou prý osobní patronát, už se těch trablů nedožil – ve funkci, samozřejmě. Že by firmu protěžoval naprosto vyloučil už dávno – stejně jako dobré zboží, tak i kvalitní služby se přece nabízejí samy. Možná se jen zmínil u koho že pere,  a že u Tomáše, tedy u jeho známého, mu nikdy nic nesrazili.

K rozpletení gordického uzle přispělo investigativní úsilí reportéra Janečka Palečka, který se ukryl v koši na prádlo, aby získal autentické svědectví z první ruky.

Ke třiceti, nebo snad ještě k více miliónům za předražené praní teď ministerstvo zaplatí půl miliónu pokuty. Patří mu to! I na ten pakatel se přece rádi z daní složíme. Vždyť je to cena vysloveně akční.

A kdo by i nadále nechtěl mít policii jako ze škatulky?  Možná moc nepomůže. Ale  hodně zavoní. (Pokud ten Kubice neškrtne aviváž.)

Jan Dvořák