A na titulní stranu!

Člověk s iluzemi o objektivním nazírání na svět médii, dostává ránu za ranou.  

Dnes se dozví, že letitý šéfredaktor nejvýznamnějšího deníku v Rakousku byl natvrdo agentem. Budiž mu přičteno k dobru, že nikoli KGB, ale její rivalky CIA. Ale přesto je prý z dokumentů zřejmé, že list psal tak, jak Amerika za studené války potřebovala.

 Nezkoumejme ty potřeby, je to už moc let a z doby, ve které se stejně nevyznáme. Tehdy však naopak  naše novináře nepřímo úkolovala moskevská agentura.Tím, že Strana přikazovala šéfredaktorům psát tak a onak  a o tom, co jí nadiktoval Kreml. 

Měli bychom být rádi, že jsou ty doby na obou stranách už pryč.

Jenomže šťoural si pokoj nedá a může se prizmatem podezřívavosti snažit číst i sdělení, která na první pohled působí jako objektivní, nepropagandistická, mimo jakékoli podezření, že list nebo novinář je v cizích službách.

Pak se ovšem začnou dít věci. A nemusí jít zrovna o radar, Aeroflot nebo lásku či nelásku k Bushovi či k Obamovi.

Třeba zpráva o výročí vynálezu čínské tužky..nebo špičkově recenzované maďarské speciality... ale i inzerát o poslední velké šanci před totální likvidací zásob peršanů...

Ale teď vážně.

Ten rakouský šéfredaktor měl pěkné vroubky z éry nacismu, ke kterým se později cudně neznal. Pak jen stačilo vhodně mu osvěžit paměť.

Dnes by to spravil lecjaký Antisklerotikon. A hned by se tisklo, až by se prášilo.

To se nám to radí, když se nás to netýká. Tady přece lecjaký novinář, aspoň podle Paroubka, píše výhradně v žoldu ODS.

A co je doma, to se nepočítá, pánové.

Jan Dvořák