Poslední triumf Václava Klause nad Milošem Zemanem

Jsou to možná dvě nejvýznamnější jména formující polistopadovou politiku, odvěcí nepřátelé, v soukromí přátelé, svedli svůj poslední souboj a pro Zemana to vůbec nedopadlo dobře.

Volby prý nedopadly zas tak špatně, neprošlo prý Stačilo a to je štěstí, které mnoha komentátorům bohatě stačí. V pozadí to ale není vůbec tak jednoduché.

Stačilo byl projekt, který si „vypiplal“ sám Zeman, jenž stál i v pozadí přesvědčování SocDem, aby se k projektu připojila. Bylo to jediné jeho želízko v ohni. Místo toho definitivně zničil SocDem a sám vyšel s prázdnou.

Na druhé straně je Václav Klaus, který systematicky se svým institutem tlačí velmi vytříbenou proruskou, protievropskou, protiekologickou, obscénně konzervativní a libertariánskou ideologii. Jenže Klaus nemá jen jedno želízko v ohni, ale dokonce tři. Stál v pozadí zrodu Svobodných, Trikolóry i Motoristů. I když nemůže viditelně podpořit všechny tyto strany, je evidentní, že všechny víceméně jedou ideologickou linku IVK.

Motoristé dopadli nejlépe, jsou sice malým, ale samostatným subjektem. Na druhé straně Trikolóra a Svobodní nyní ideologicky ovládli jinak ideologicky neukotvený podnikatelský projekt Tomia Okamury a skrze něj získali ještě mnohem větší váhu. Okamura sice po očištění od Svobodných a Trikolóry stále disponuje dostatečným počtem hlasů pro vytvoření koalice s ANO a Motoristy, ale nelze předpokládat, že by Motoristé své ideologické kolegy opustili.

Klaus tedy získal rozhodující jazýček na vahách pro případnou vládu ANO a víme z historie, jak malé subjekty dokážou tuto výhodu zneužívat. Naprosto marginální politická síla nyní získala naprosto hrozivou sílu v rozhodování o směřování ČR a záleží nyní čistě na Babišovi, zda dokáže této síle odolat a prosadit si svou menšinovou vládu.

Pro Klause je to zcela jistě životní triumf, pro Zemana je to debakl, ale ani pro ČR to není žádné vítězství; i díky odporu stran bývalé pětikoalice je nyní v rukách velmi úzké skupiny ultrapravicových ideologických šílenců.