O funkci prezidenta se říká, že nemá v podstatě žádné pravomoci a je to svým způsobem bezvýznamná funkce. Jenže to je omyl. Prezident má v podstatě neomezené možnosti na šíření svých názorů a lidé mu budou naslouchat.
Prezident je ten, kdo utváří hodnoty a názor národa. Volební místnosti se otevírají a my budeme rozhodovat, zda skončí 20 let trvající období “Klausismu-Zemanismu”.
Oba předešlí prezidenti mohli být v některých věcech názoroví oponenti, ale v mnohém se shodli a dokázali se i domluvit (opoziční smlouva). Václav Klaus, otec divoké privatizace, si na hrad zavlekl pravicové extremisty Jákla a Hájka (podle toho je evoluce marxistický nesmysl a stvořil nás bůh). Prosazoval boj proti klimatologům, euru a EU, neziskovkám (ač drtivá většina neziskovek pomáhá ve sportu, sociálních službách a zájmových činnostech) a svoje prezidentování zakončil amnestií svých kamarádů, hospodářských kriminálníků. Zeman pokračoval v mnoha ohledech v jeho šlépějích, oba se stali zastánci orientaci na Rusko (z čehož Zeman po invazi uhnul, ale to už nic nezmění) a Zeman sice nevolil plošnou amnestii, osvobodil pouze svoje kšeftaře. Na Hrad zavlekl prozměnu extrémistu Ovčáčka a politické kšeftaře Mynáře a Nejedlého. Politický byznys byl pevně vtisknut do Hradu, stejně jako šíření lží, dezinformací, nenávisti, neslušnosti.
Ač to možná na první pohled není někomu jasné, Babiš je pokračovatelem tohoto politického stylu, je to kšeftař, který zbohatnul za vlád těch, které kritizuje a bohatne dál. V mnoha ohledech se od Zemana s Klausem liší, ale v základech bude pokračovat v jejich práci. Bojuje stejnými populistickými hesly, se Zemanem se vždy dohodnul a spokojeně kšeftuje s jeho okolím. Jeho volba by pokračovala ponoření Čech v morálním marasmu.
Pavel je v tomto ohledu nadějí. Pochopitelně nevíme co se stane, před první volbou Zemana by si jen málokdo představil, že tuto osobnost si pak 10 let bude vodit na provázku párek milionářů. Pavel je ale od kšeftařů jako voják oddělený, je pevný a na rozdíl od Babiše mu nikdy nešlo o zbohatnutí a zisk. Navíc je mentálně v pořádku a tak není pravděpodobné, že by ho někdo ovládl a manipuloval. Po revoluci zastává velmi konzistentní postoje a je to tak velmi čitelná osobnost, nebojí se říkat nepříjemnou pravdu.
Co se týká Pavlovy komunistické minulosti, budu na závěr citovat příběh japonské moudrosti z knihy Hagakure:
"
Jednou se sešla rada, aby projednala povýšení jednoho muže, a členové rady se právě chystali rozhodnout, že jeho povýšení bude zbytečné, protože onen muž se nedávno zúčastnil jedné šarvátky mezi opilci. Ale v tom někdo namítl: “Kdybychom měli zavrhnout každého, kdo jednou udělal chybu, nejspíš bychom přišli o všechny schopné a užitečné muže. Člověk, který jednou udělá chybu, bude příště mnohem obezřetnější a užitečnější, protože bude svého činu litovat. Podle mého názoru bychom ho měli povýšit.”
Někdo jiný se zeptal: “A můžete se za něj zaručit?”
“Jistě, že ano.” odvětil muž, který jej obhajoval.
Ostatní se zeptali: “A čímpak se za něj zaručíte?”
A on pravil: “Mohu se za něj zaručit tím, že jednou chyboval. Protože ten, kdo nikdy nechyboval, je nebezpečný”. A tak ho tedy povýšili.
"
