Zvykli jsme si žít ve světě bez válek. Vlády západních zemí si stále nepřipouštějí, že Putin tento čas definitivně ukončil, ani mnozí z nás si to nepřipouštějí. Ukrajina zůstala stejně jako ČSR proti Hitlerovi opuštěna.
Je za mnou děsivý den, děsivý tím, že Putin započal válečné tažení proti Ukrajině. Děsivější je ale v tom, že Ukrajina je v tom úplně sama. Politici Evropských zemí a USA mají stále jakýsi dojem, že vedou s Ruskem hospodářskou válku. Vydávají jakési sankce, které jakkoliv mohou být tvrdé ignorují základní fakt. Putin za poslední léta zubožil vlastní národ, uvrhl ho do stále větší a větší chudoby, takže v HDP na hlavu Rusko postupně předehnala Čína. Jak bude trpět běžný Rus je mu jedno, ty falešné lístky, které dosypávají do volebních uren jeho služebníci, ty to totiž nijak neovlivní. Mocní zástupci ruského režimu budou mít svoje paláce, jakékoliv známky odporu obyčejných lidí budou rozdrceny v počátku tajnou i řádovou policií. Jakékoliv hospodářské sankce zasáhnou nejvíc obyčejné rusy, kteří jsou ve skutečnosti také Putinovou obětí, Putinova vojenská mašinérie se tomu vysměje.
Už jsme odvykli válek, dlouhé období míru navodilo pocit, že takový stav lze udržet, že bude trvalý. Vznikl dojem, že uchvácení Ukrajiny je sice smutné, ale tím to končí. Politici dělají opatrná opatření, aby náhodou nijak neohrozili náš životní styl. Jenže se mýlí. EU buduje svojí prosperitu na obchodu, proto bohatší země EU posílají peníze do těch chudších. Každý stát v EU si uvědomuje, že obchod s chudou zemí nepřinese nic pro jednu stranu, ale obchod se zemí, která má rozvinutou infrastrukturu a bohaté obyvatelstvo rozvine oba obchodující státy. Na tomto je založena i idea hospodářských sankcí proti Rusku, jenže zde je problém. Rusko je Putin a Putin zakládá svůj vliv naopak na chudobě. Jedná se o diktátorský režim, který buduje svou sílu na tom, obklopovat se satelitními a poslušnými diktátorskými režimy. Bohatství obyvatel na tomto schématu nehraje žádnou roli.
Zde je základní kámen úrazu pro EU ohledně Ukrajiny. Cílem vojenského tažení Putina je zničit Ukrajinskou infrastrukturu a podrobit Ukrajince loutkové vládě. Uvrhne tím Ukrajinu o 10 možná i více let zpět. Už tím oslabí EU, jelikož ta přijde o velkého obchodního partnera. Krom toho patrně docílí odvrácení Ukrajinců od EU, protože je v tom nechala. Proevropské nálady mohou paradoxně utrpět, nahradí je pocit zrady. Nejzásadnější rána pro EU budou ale milióny uprchlíků z Ukrajiny, bude potřeba se o ně postarat, přinese to sebou nutně i zvýšení kriminality a klasické problémy z Ukrajinské krize, které posílí síly, které rozvracejí EU zevnitř.
Pro EU je nyní klíčové zabránit uprchlické krizi a ochránit co nejvíc z Ukrajinské infrastruktury. Bohužel jakékoliv sankce nezastaví tank v postupu. Chce li EU tohoto cíle dosáhnout, nezbývá nic než nějaká forma vojenské pomoci. Často slýchám, že Putin disponuje jadernými zbraněmi a jakýkoliv zásah jeho vojska automaticky znamená jejich použití. Skutečně je tomu tak? Turci kdysi Putinovi sestřelili letadlo a žádný jaderný úder nepřišel. Ukrajinské vojsko zničilo Rusům už mnoho tanků a také ještě nad Kyjevem není atomový hřib. Atomová válka nemůže mít vítěze, Rusko by z ní rozhodně vyšlo hůře, Putin touží být velkou osobností dějin, jadernou válkou by ale dějiny ukončil. Je pochopitelné, že se možnost atomového úderu zmiňuje, to je hlavní smysl těchto zbraní, používat je jako odstrašující. Reálně ale Putin tuto možnost těžko použije, neuvědomuje-li si ale tento fakt, pak může spustit jaderný úder klidně i bez předchozí provokace.
Ukrajina je suverénní země, Putin je agresor, jakýkoliv stát může být pozvaný demokraticky zvolenou Ukrajinskou vládou a pomoci jí s obranou proti agresorovi. Chápu, že na tom nemůže být úplný konsensus mezi všemi členy NATO a EU. Nicméně nechápu, že se nedokážou dohodnout alespoň nějaké odhodlanější země. Je ale škoda, že se nenajde jediná země, která by vyslala byť symbolickou pomoc. Myslím si, že by Ukrajinským obráncům morálně pomohlo i to, kdyby věděli, že třeba i nějaká malá země poslala na pomoc 100 vojáků a věděli by, že nejsou úplně sami.
