- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tyto řeči mi silně připomínají uvědomělé bláboly za totáče o potřebě osobní iniciativy každého jednotlivce.
Opravdu nevidím žádný racionální důvod aby člověk chcál proti větru a ještě dělal ze sebe chytráka. Kariéra se takhle nedělá (snad až na výjimky) a když vemu v potaz vysokou nezaměstnanost a tudíž nemožnost získat jinou práci v případě vyhazovu či "dobrovolného odchodu z firmy", tak jen "sebevrah" bude otvírat zobák když může být rád že je rád.
Mohu říct, že za totáče jsem si mohl dovolit víc otevřít pusu na pracovišti bez rizika ohrožení své existence než nyní, v době kdy se chlubíme demokracií. V tomhle ohledu jsme udělali krok zpátky a ne vpřed.
Za totáče nebylo umění otvírat si pusu na pracovišti - neexistovala nezaměstnanost, byla umělá přezaměstnanost. V důsledku toho byla katastrofální produktivita. Vysoká nezaměstnanost sice je, ale neznamená to nemožnost získat jinou práci. Možnost, nebo spíše vůle říct něco na pracovišti nemá nic s demokracií společného. Nás Čechy dnes evidentně děsí nemožnost schovat se do skupiny, do kolektivu, které nám kdysi vytvářely pohodlné zázemí, pocit opory a jistoty, ale současně likvidovaly nutnost individuální výkonnosti a osobní odpovědnosti. Dnes je ohromná konkurence na trhu práce a proto i možnost přežití jen těch ekonomicky nejlepších. Proto ten mimořádný tlak na perfektní výkon jednotlivce. Do budoucna se ještě zvýší.
1) text je příliš dlouhý
2) nesohlasím s tím, co prezentujete, myslím si opak. hrozně paušalizujete.
3) moje zkušenost je tato: nejhorší je mít českýho šéfa
ad 1/ souhlasím
ad 2/ nepaušalizuji, vycházím ze svých dosavadních zkušeností
ad 3/ bez komentáře, je to vaše zkušenost
s vrcholnými představiteli zahraničních firem se dá mluvit lépe,než s jejich místnimi podřizenými(manažery),pokud člověk má výsledky,tak zahraniční šéfy nezajímají metody,jakými toho člověk dosáhl,a pokud člověk respektuje "company image" tak je vše v pořádku
Víceméně máte pravdu, ale na druhou stranu opět záleží na konkrétních lidech, kteří zastávají patřičné funkce. S podřízenými manažery máte také pravdu, i když i zde se ojedinělé výjimky také najdou.
Iniciativa se nevyplácí - pokud někoho něco napadne a neprozřetelně se o tom někde zmíní, ke svému překvapení zjistí po čase, že nápad vydává za svůj jeho nadřízený (samozřejmě že je za to patřičně odměněn...).A tak veškerá snaha končí. A své vykoná i závist - ta je nesmrtelná.