Já začínala na písničce "Sivá holubičko, zalítej na námi". To bylo v krásných časech první třídy v ZŠ. Pamatuji se, že mě ji učily obě mé babičky - zpívaly si všude a znaly písniček stovky. Bez nadsázky. Zpívaly v kostelíčkách na nedělní jitřní, pak když vařily oběd, pak když žehlily, trhaly švestky, vytíraly podlahy, dokonce uměly i "zazpívat" tu pravou, když to dědkové u piva natáhli. Repertoár byl nepřeberný - od Bývali Čechové, přes obrozenecké Písně dcery ducha mého a když se sešly obě tak krásně dvojhlasně, k národním Když jsem já šel tou Putimskou branou anebo s kamarádkou trojhlasně Ta Kněžďubská věž. Finále bývalo Na tom pražským mostě rozmarýnka roste, Cikánko ty krásná (všimněte si, že ne Romko ty krásná), anebo Na Poříčí dítě křičí, ženská drhne schody. S tímhle vybavením se nám několik staletí říkalo "Konzervatoř Evropy". Pak přišly časy, co tak trefně líčíš. S písní na rtech "Že každý den, začíná snem končí sluncem, stačí se jénom trochu pórózhlédnout, kólik je kolem krás..." nám ještě ta muzika zachovala hlasy na zpívání. Pak přišla sametová a začalo se podnikat. Prachy, prachy, prachy a cesty na Kanáry, hurrá do světa apod. Do toho kybernetická revoluce - přišel první PC - a bylo to. Češi utichli, teď jen tiše buší do klávesnic a smskují za chůze. Kdyby si tak teď někdo chtěl zanotovat Generála Laudóna - já bych byla šťastná, ale asi by ho odvezli do Bohnic na pozorování. A média sem importují hip-hop, kde už to skoro není zpěv. Tak tvrdohlavě píšu ty své hudební články a jsem ráda, že si je aspoň někdo přečte - a doufám, že si při tom občas i zazpívá. Ale na konzervatoř Evropy už bohužel nemáme. A je smutné, že ani nikdo jiný okolo. Zdravím Jarko.

Hezky jsi to shrnula, já ve školní době zpívala z plna hrdla ÉJ svitilo slunečko, na našu zahrádku :-)

Naďo, my jsme se jednou s kamarádkou přihlásily na pěveckou soutěž, a s šátky na hlavách (abychom vypadaly jako venkovanky) jsme zapěly, "Zaséla jsem bazáličku, zaséla." Ovšem hned po prvních tónech nám bylo jasné, že žádnou cenu nevyhrajeme.

kd y loňské sněhy jsou, jak bych brala ,kdyby si děcka pěla nebo dospělí v autobuse zpívali, klidně ty Vámi popisované odrhovačky i tu z nadpisu...všichni čučí do tabletů a ajfounů, nemluví , jen š ́tuchají prstem do sklíčka....

Zahrajme jim k tomu na pochod:

http://www.youtube.com/watch?v=aGKa8m7i9pY