Občas jsem si Jarko představovala, když jsme si spolu psaly, jaké byly asi první dojmy dívky, která musí z hodiny na hodinu začínat tak daleko od domova, v zemi, kde když řekneš "domov" nikdo neví, o čem mluvíš . Tvůj nezničitelný humor z tohoto blogu opět dýchá mile na čtenáře, ale to vyděšení - a stesk po domově, to bylo ohromné, to je jasné. Je dobře, že už je to tolik let, lidé jsou naštěstí adaptabilní, ale ne na všechno. Jsou věci, které se časem opravdu nemění. Většinou ty, na kterých nám záleží nejvíc.
Jarko, krásné Vánoční svátky, užijte si je s manželem plnými doušky. Zeměkoule se za tu dobu nějak zmenšila, a možná v budoucnu opravdu začneme myslet víc na to, že jsme "zeměkoulané", než odněkud ze státu, okresu, vísky. My dvě už si na toto asi nezvykneme, ale budoucí generace ... no nevím.
Tak Ti tedy přeji ze srdce bohatého Ježiška,a hodně hodně lásky, zdraví a občas i nějakého toho štěstíčka, bez něhož by život nebyl tak sladký. Zdravím do BC. A samozřejmě se těším na další skvělé počteníčko od Tebe, je to pro mně vždycky radost a osvěžení. 
