Jarko, už chybělo jen sršní hnízdo 5 stop od baráku, a zamilovanej (do Tebe) porybnej. To, a Tvé zážitky jsme si odkroutili jedno deštivé léto na Dvořišti. Porybnej byl nakonec horší, než sršni - ty nám nakonec přes naše protesty vyplavil asi 30 lt vody. Asi aby mohl nastartovat se sítěmi plnými kaprů na mou hezkou maminku. Šachrlemu (tak se jmenoval) jsme předčasně jednou z večera utekly - a pak se tomu rybníku vyhýbaly léta. Jak vidíš, nemusí se u nás v Česku za tou krásou letecky až do Kanady. :))) Taky tady si lze užít. Zdravím a přeji plné ledničky, pohodlí vlastní postýlky a špunty do uší (nejlíp s prima muzikou). - jo a žádný ryby!!!

Nás tam místo porybného držel v šachu méďa, a plyšák to nebyl. Jeho vizitka, kterou nám v písku zanechal, překlad do lidštiny nepotřebovala.

No to víš Kanadská divočina, to na Dvořišti jsou nejbližší medvědi tak 30 km vzdušnou čarou v ZOO Ohrada u Hluboké - a za mřížemi. Tady útočily ryby v saku - a Pitralon. Ale pořád. Ale i tak to byla hezká dovolená, prchly jsme na Hejtman v Chlumu u Třeboně, neměli tam baštýře - a ještě ani vybetonovaná mola. Sladký konec 60. let. Zdravím Jarko - pěkně jsem si početla. Ty stopy v písku, to fakt nešlo přehlédnout. Nedivím se, že jste měli obavy. Já bych to éro nenechala odletět!