Nejhorší jsou šmejdi, kteří okrádají staré lidi. Šokoval mě případ z posledního pořadu "Na stopě". Staré paní někdo telefonoval, že je její vnuk Karel, a že potřebuje peníze kvůli nějakému řízení na notářství s tím, že pro ně pošle kamaráda. Zmatená babka to spolkla i s navijákem, vzala z domu celoživotní úspory (103 000) a podle pokynů šla k Bille odevzdat je "kámošovi" vnuka. Samozřejmě že po penězích i po zlodějích se zem slehla.

A takové případy bohužel nejsou ojedinělé. K Vaší otázce o něco níž: Buďto si sedím na vedení, nebo patří někam jinam. Jaký odznak? (Bydlím na Vancouverském ostrově v Britské Kolumbii, Kanada).

souhlasím že s vandalstvím a zlodějstvím se nelze smířit

Možná by se provinilci měli přestat plácat přes ručičku, a začít dostávat opravdové tresty - pokud se ovšem podaří je chytit.

Jaruško, připomněla jste mi velmi vtipnou formou, jak šmejdi umí ztrpčovat život. Někdy jen po trošičkách, stačí na to chvilku se nedívat při nákupech, a jsou schopni ukrást i z pytlíku housky, někdy ovšem zcizená věc má velkou váhu nejen pro majitele, ale i pro nenechavce. Pěkný příklad je u nás odněkud z Moravy. Tam někdo před pár lety šlohnul kamenné kostky na chodník. Takové ty 10x10x10 žulové, bylo toho co by uvezl tirák i s návěsem. Doufám, že se při tom aspoň pořádně nadřel. Udivilo mě, že se na to přišlo až asi za týden. Tahle halda fakt nikomu nechyběla. A ejhle - nikdo nikoho neviděl nakládat. Inu u nás v Čechách máme čímany, kam se hrabe Paříž. Pozdravuji a lituji s Vámi to kolo. Mám takovou blbůstku, dědečkův legionářský odznak. Dnes by o něj skoro nikdo nestál, ale moc by mě mrzelo, kdybych o něj přišla. On se z války (první světové) vracel domů z Vladivostoku další 4 roky. Takže si tu 1WW vlastně "užil" dvakrát.

Dano, případ žulových kostek má možná co dělat se sedmým divem socialismu: Přesto že všichni kradou, nikomu nic nechybí.