Prosím, nedupat!

Je to bída na tom světě. Požáry, záplavy, hurikány, sem tam si odfrkne nějaká ta sopka, nebo se nám zatřese půda pod nohama. A jako by to nestačilo, ke slovu se občas přihlásí i tsunami.

Proč nevyzpytatelná máti příroda přihodila ke svým divům světa Pacifický ohnivý kruh, opravdu nechápu. Možná si myslela, že podkovy přinášejí štěstí? Inu, tentokrát se, holka, spletla; tahle "podzemní kovárna" totiž napáchala víc zla, než je možné pomyslet. Ovšem ona tvořila v dobách, kdy ještě nikoho nenapadlo jí poroučet. Dnes by ke stavbě, díky různým zákazům, příkazům a ekologickým aktivistům, nedostala povolení. 

Ve výše zmíněném subterénním podniku, specializujícím se na vibrace a tavení materiálů, se pracuje 24/7, a je tam vedro jako ve Spocených ocelárnách. Zaměstnanci míchají v obřích kotlích magma, čistí vulkanické potrubí, postrkují tektonické desky, a svou přítomnost dávají najevo bušením do stropu. Pokud máme kliku, koště drží jenom vertikálně znevýhodněný permoník; ten z Richterovy škály nevymáčkne víc, než tři stupně, a mnoho škody nenadělá. Zato když se tlukadla chopí svalnatý kulturista, to je pak člověk nejbezpečnější v letadle.

Aby řeč nestála, namátkou připomenu několik silnějších půdotřesů - včetně magnitudy a ztrát na životech. [1], [2]

* San Francisco: duben 1906 ... 7,9 ... 3 000
* Tibet: srpen 1950 ... 8,6 ... 4 800
* Kamčatka: listopad 1952 ... 9,0 ... 2 336
* Valdivia, Chile: květen 1960 ... 9,5 ... 5 700
* Skopje, Makedonie: červenec 1963 ... 6,1 ... 1 100
* Aljaška: březen 1964 ... 9,2 ... 125
* Mexico City: září 1985 ... 8,0 ... 10 000
* Izmit, Turecko: srpen 1999 ... 7,4 ... 17 127
* Indonésie: prosinec 2004 ... 9,2 ... 227 898
* Haiti: leden 2010 ... 7,0 ... 160 000
* Japonsko: březen 2011 ... 9,0 ... 20 896

Ne, tahle podkova štěstí rozhodně nepřináší.

"Ring of Fire" (neplést s místem, o němž mluví Johnny Cash) zahrnuje i severozápadní pobřeží amerického kontinentu, což znamená, že pod námi se fachá údernickým tempem. Výsledky jsou většinou nepostřehnutelné, ale experti už dlouho straší jedním z "velkých," a máme se tudíž na co těšit. Prý co nás čeká, to nás nemine, akorát se neví kdy. Následující šrumec, když k vyvolání absolutní katastrofy tu stačí pět centimetrů sněhu, si ani nesnažím představit.

První zemětřesení (4,6) jsem zažila při sledování filmu Mlčení jehňátek. Ten už je sám o sobě dost strašidelný, a teď pode mnou navíc začalo plavat kanape! Po otřepání se z šoku jsem si uvědomila, že ukotvit těžké věci ke zdi - zejména minimálně tunu vážící knihovnu, a dva ve švech praskající skleníky - není tak docela blbý nápad. Leč jak známo, cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly, a moje skvělá myšlenka stále čeká na uskutečnění (ditto pro přemístění obrazu z nadpostele tam, kde by mi při eventuelním pádu nepošramotil myslivnu). Na druhou stranu se však nabízí otázka proč něco kotvit, když při "velkém" pravděpodobně spadne nejenom pec, ale celý barák.

Zemětřesení v Turecku (17. srpna 1999), které značně pobořilo Izmit, se nám naštěstí vyhnulo. Přesně tři měsíce před ním jsme přistáli v Istanbulu, a cestou do Bursy pak přejížděli trajektem Izmitskou zátoku v Marmarském moři. O poseidonské dobrodružství tedy nestojím, i když v tomto případě byla tsunami celkem neškodná, dva a půl metru vysoká vlnka.

Ačkoliv být připraven k práci a obraně vlasti je úctyhodné, v oblastech, náchylných k zemětřesení, to zdaleka nestačí. Chytré příručky (které čte jen málokdo) doporučují mít v zásobě dostatečné množství pitné vody a trvanlivých potravin, pokud možno s méně než deset let starým datem spotřeby. V domě by nemělo chybět ani příruční zavazadlo s věcmi, nápomocnými k přežití krize (ruční otvírač konzerv, rádio, baterka, extra baterie, lékárnička, píšťalka a toaletní papír, o nějž už opět není nouze), jen ho popadnout a vypadnout. Bereme-li s sebou petrolejku, pro jistotu přibalíme i lněný knot.

Dobrá rada sice není vždycky nad zlato, ale někdy se hodí. A tak teď například vím, že podezřele rychle se stahující voda z mořské pláže znamená utíkej, Káčo, utíkej, a fofrem směřuj k výšinám! Abych při procházce po San Andreas zlomu nedupala jako slon, mi však nikdo radit nemusel.

Tam jsem raději našlapovala zlehka, a velice opatrně. Co kdybych probudila zeleného Hulka, který si dole třeba zrovna dává dvacet?

Ref.:
1. https://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_20th-century_earthquakes
2. https://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_21st-century_earthquakes