Zákon je obecně závazný právní předpis, přijatý zákonodárným sborem, a lidskou náturou je ho porušovat. Na vysvětlenou (ale nikoliv omluvu) budiž řečeno, že nejeden z nich po tom ve své nepochopitelnosti přímo volá.
Se zákazy a příkazy, vyjádřenými formou zákonů, se setkáváme kam oko dohlédne a noha vkročí. Některé vyvolávají na tváři úsměv, jiné údiv, a těch naprosto nepochopitelných z nějakého naprosto nepochopitelného důvodu jako by neustále přibývalo. Ale o tom se určitě nemusím zmiňovat, neboť to je většině z nás dobře známé. O historicky dokázaném faktu, že "před zákonem jsou si všichni rovni, s výjimkou zazobaných občanů a politiků," už vůbec nemluvě.
Jelikož různých pravidel, nařízení, vyhlášek, směrnic a přikázání jsou tuny, ne-li víc, mnohdy ani pořádně nevíme, kdo je vlastně vymyslel. Oblíbeným fíglem zákonodárnou moc vykonávajících orgánů, často trpících nespoutaným přebytkem fantazie, jsou totiž rozmazaná razítka, a nečitelné podpisy. Inu, kdo by se divil? Legislativní činnost může být zdraví nebezpečná, a zákonodárci se zřejmě bojí, aby jim někdo někde za rohem nenabančil.
Kdo se ovšem neváhal pod své, vesměs nepopulární zákony podepsat, je jakýsi pan Murphy. Ony to ve skutečnosti zákony nejsou, protože nikdy nebyly schváleny parlamentem, a navíc se nedají ani porušovat, ani obcházet (což je velká nevýhoda). Spíš se jedná o souhrn pravidel, provázejících nás každodenním životem, a založených na předpokladu, jehož slušnější verze zní: "Kdykoliv nastane možnost, že se něco pokazí, zaručeně se tomu tak stane." Pan Murphy je zjevně sepsal v okamžicích, kdy neměl nic lepšího na práci, a dal si na nich skutečně záležet. Pro ty, co doposud nedostali příležitost si jeho teorémy osobně ověřit, zde uvádím několik příkladů:
* Poté, co ponoříte tělo do kapaliny ve vaně, začne zvonit telefon.
* Když svůj pozdní příchod do práce omluvíte tím, že jste píchli, druhého dne ráno opravdu píchnete.
* Jízdní pruh, který jste v hustém provozu opustili, okamžitě zrychlí.
* Šance, že chléb spadne na zem namazanou stranou, je přímo úměrná ceně koberce.
* Pravděpodobnost setkání se známými dramaticky vzrůstá, když se nalézáte v přítomnosti někoho, s kým nechcete být viděni.
* Pravděpodobnost, že vás uvidí osoba, na níž se už dlouho snažíte udělat dojem, je přímo úměrná hlouposti vašeho počínání.
* Zákazník, stojící ve frontě před vámi koupí poslední zbývající kus toho, co zrovna nutně potřebujete.
* Ať si u táboráku sednete kamkoliv, kouř jde vždycky na vás.
* Ať jedete na kole kudy chcete, pokaždé to je proti větru.
* Otlučený porcelán se nikdy nerozbije.
* Tři nejdůležitější události v měsíci pravidelně připadnou na stejný den.
* Když ssebou nemáte deštník, určitě začne pršet.
* Záruka zaručuje, že výrobek se pokazí několik dní po jejím uplynutí.
* Rozbité přístroje začnou fungovat v okamžiku, kdy se ve dveřích objeví opravář.
* Zuby začínají zpravidla bolet v sobotu večer.
* Při vstupu do lékařské/zubařské ordinace pacienta přejdou všechny bolesti.
* S pasoucí se lesní zvěří se setkáváme výhradně na silnicích.
* Jediný hřebík, který vám zbývá, se při zatloukání ohne.
* Šňůra se sušícím se prádlem se přetrhne pouze tehdy, je-li zem pod ní mokrá.
* Internet se kousne ve chvíli, kdy najdete to, co jste dlouho pracně hledali.
* Závada na opraveném počítači se znovu projeví až po přišroubování krytu, zapojení veškerých kabelů a umístění počítače do pracovní polohy, nejlépe hluboko pod stůl.
* Jednoduché vysvětlení následuje až po složitém řešení.
* První hmyz, který se rozplácne na čerstvě umytém předním skle, přistane přesně ve výši očí.
* Na silnici není žádný provoz až do chvíle, kdy chcete odbočit vlevo.
* Neživé předměty se dokážou pohybovat tak, aby se nám pletly do cesty.
* Padající předmět vždy dopadne tam, kde může způsobit největší škodu.
* Cokoliv v koupelně upustíte, spadne do záchoda.
* Pokud hledáte více než jednu věc, najdete tu nejdůležitější jako poslední.
* Kdykoliv uložíte cokoliv na bezpečné místo, už to nikdy neuvidíte.
* Když jste přesvědčeni, že nic dalšího se pokazit už prostě nemůže, zcela jistě se mýlíte.
Z odborné analýzy výše uvedených moudrostí lze vydedukovat následující závěr: Když se věci nedaří, jakákoliv snaha o zlepšení vede pouze k horšímu. To znamená, že i ta sebehorší situace má schopnost se nadále zhoršovat, z čehož vyplývá, že to nejhorší teprve přijde.
Zda přistoupíme k zádrhelu s úsměvem, bezmocnými výkřiky, šťavnatými nadávkami, popřípadě se uchýlíme k mordu bližního svého, jenž nestačil včas utéct, záleží na našem momentálním vnitřním rozpoložení. Neměli bychom však zapomenout na jiný zákon, a sice ten, že každé řešení přináší nové problémy.
