Je to zdraví prospěšné, kalné jako Botič, blahodárně to působí na nervovou soustavu a činnost srdce, chutná to líp než projímadlo, a dostane se to jenom v určitém ročním období. Co je to?
No přece burčák, politicky nekorektně také známý jako "mléko starců." To je mi divné, že se babky a feministky doposud nevzbouřily, a nepožadují změnu názvu na "mléko osob v důchodu!" Nebo že by čekaly, až si toho všimnou hnidopiši v Bruselu, a dychtivě se ujmou nápravy? Třeba se nechají slyšet, že - bla bla bla - burčák neobsahuje předepsané množství živočišných tuků, není dostatečně bílý, a proto se nesmí nazývat mlékem.
Mne by spíš zajímalo, proč a jak se burčák stal specialitou právě českou. Mimo jiné mě i napadlo, jestli s tím náhodou nemá něco společného nedočkavost? O Češích se přece říká, že jsou národ uspěchaný (kdo nevěří, ať si jde stoupnout někam na přechod pro chodce), s vinaři to tudíž začne šít už koncem července, a ve své netrpělivosti nenechají řádně dokvasit část úrody. Ale ať už za tím vězí cokoliv, v tomto případě to není na škodu.
Pro mne je burčák, bohužel, nápojem téměř neznámým. Poprvé (a naposledy) jsem ho ochutnala před dvanácti lety, když o něm nadšeně básnil jeden z mých nepočetných příbuzných. Neměla jsem důvod mu nevěřit, neboť v oboru alkoholických nápojů byl uznávaný expert, a proto jsem ho požádala o názornou demonstraci přímo v "terénu." Jo jo, to je holt ta moje zvědavost; kdybych byla Felis catus, ani těch devět životů by mi asi nestačilo.
Že by se zdráhal jsem neočekávala, a tak se mi dostalo možnosti prozkoumat útroby kvelbu, kde prý servírují nejlepší burčák na světě (Výčep jihomoravských vín ve Strašnicích). Což jsem samozřejmě, díky své neznalosti, posoudit nemohla. Mok je to však dobrý, i když kapku záludný, obzvláště když si ho člověk dopřeje přes míru. Staří vinaři sice říkají, že burčáku bychom měli vypít tolik, kolik nám v těle koluje krve, ale já nevím; ona ta sladká limonádička, co se tak dobře bumbá, možná opravdu dokáže povzbudit činnost srdce. Jenže po nějakém tom litříku umí i zdárně otupit činnost mozku, a nepěkně zakvedlat vnitřnostmi. Ovšem na druhou stranu: Po zkušenostech z podzimu L.P. 2012...
V každém případě se doporučuje dávat cestou z "burčákoviště" pozor na policajty. Specielně teď, když jim bylo nedávno nekompromisně nařízeno přestat lelkovat, a začít konat.
Takže na zdraví, dámy a pánové! Sezóna této zdravé laskominy je, tak říkajíc, v plném proudu, a do konce listopadu pořád ještě zbývá spousta času.
