Já se nejvíc potýkám s hodinami na sporáku. Už skoro 15 let peču na takovém tom Siemensáckém, co nemá troubu, ale vozík. I s hodinami je skvělý hlavně proto, že ony krásně zeleně svítí, mají 2 cm číslice a já na ně skvěle vidím. Pak ale nastane 2x v roce ona chvíle posunu. Funguje to tak, že sporák musím zcela vypnout a pak se pomodlit Zdrávasmaria, aby po současném stisku knoflíku hodiny a dalšího knoflíku nastavení signálu, naskočily číslice na 12. Pakliže se zadaří, už jen třetím čudlíkem kroutím tak dlouho, až nakroutím momentálně žádaný čas. Pakliže se nezadaří, opakuji celý postup. Do zblbnutí. Jednou se mi to povedlo 8x, než si dal říct. Kopla jsem při tom vztekle do základny s plechy a 5 neděl mi slejzal nehet z palce. Nechtějte slyšet akustický dojem. Myslím, že bych se v tu chvíli zasmála s úlevou, jen kdyby se oni "všemocní na politických nebesích" konečně rozhodli a tuhle blbost zcela zrušili. Mluvím teď o dvojčasí. Potěšilo mě, že v tom nejsem sama. Zdravím paní Jarko. PS. Manžel mi pokaždé radí, ať tu minutku nepoužívám, jenže ona tak krásně zeleně plane - až na dvě chvíle - celý boží rok. Tak se teď už psychicky připravuji - za týden to propukne...

Přeji mnoho štěstí! My už to máme za sebou; žijeme posunutě a šetříme energií od minulé neděle.