Dovolená s Covidem

Covide, Covide, jakpak se ti ide? Změnil jsi celý svět, zarubal cestu zpět, změnil jsi celý svět, zarubal cestu zpět. Ach jo.

A díky tobě teď budou na staré, dobré časy vzpomínat nejenom pamětníci. Vždyť kdo by se dnes odvážil sníst kus dortu, na němž oslavenec zrovna sfouknul dvacet svíček? Módním hitem léta se staly trikiny, do slovníku přibylo slovo "covidiot," a kočky už si skoro zvykly, že v jejich kočičím království věčně věkův zaclánějí nějací služebníci. Neboť jinou možnost nemají, a vyhlásit protestní hladovku je pod jejich důstojnost.

Odhaduji, že jediní, kdo mají ze současné situace radost, jsou dítka doma školená. Tento moderní systém výuky, z něhož vzejde budoucí inteligence a politici, má však své plusy a mínusy. Například žákům je povoleno absolvovat vzdělávací lekce v pyžamu, což zajisté uleví rozpočtu o nemalou částku, potřebnou k nákupu značkového oblečení. Rodiče nemusí ztrácet čas psaním omluvenek, a jako bonus si zopakují malou násobilku a vybraná slova. Nepříznivým vedlejším účinkem je zvýšený stres; fackování omladiny je stále proti zákonu, a jeho změnu zatím žádné proticovidové opatření nezahrnulo. Zajímalo by mě, kolik frustrovaných tatínků a maminek si posiluje nervy konzumací alkoholu, specielně když jim nehrozí ztráta zaměstnání za pití na pracovišti? Statistické údaje o vzrůstu alkoholismu v oboru "domácí pedagog" ale asi nikdy neuvidíme.

K úniku z kolejí každodenních rituálů nám mají sloužit dovolené. Jenže ani ty už nejsou tím, co bývaly. Do zavazadel teď přibalujeme dezinfekci na ruce, rukavice a kolekci slušivých roušek, kterými doladíme odpočinkový outfit (tj. kraťasy a cargo kalhoty). A pro jistotu i několik rolí toaletního papíru.

Ono dnes někam vyrazit není žádná legrace; dotěrný Covid se nám plete pod nohy kamkoliv vkročíme, má prsty všude, a svědomitě se stará o to, abychom na něj nezapomněli. A ačkoliv výjezdní doložka dnes už není zapotřebí, bez potvrzení o negativním testu na koronavirus se daleko nedostaneme. Já vpodstatě nechápu, proč. Cestou se přece můžem od někoho nakazit, a výsledek ne zrovna příjemného testu, kdy se člověku snaží probourat nosem do mozku, je nám na draka. Nehledě k tomu, že falešná jistota je potvora nebezpečná, a tam, kam máme namířeno, nás nemusí pustit ani s tímhle papírem.

Ale i když nám na semaforu zasvítí zelená, furt není vyhráno. V mnoha zemích totiž pohlížejí na turisty jako na vetřelce, vnášející do jejich řad pandemický vir, a zcela nepokrytě jim dávají najevo, že jsou nevítanými hosty. Já si však myslím, že jejich nevraživost často pramení z minulých zkušeností, a s Covidem nemá nic společného. Možná je štve nekonečné brblání a stížnosti na to, že věci se tu dělají jinak, než jak jsou zvyklí z domova? Že jim nechutná jídlo, místní autobusy nemají klimatizaci, palandy v hostelu jsou tvrdé a lehátka na pláži nepohodlná? Ano, komu vadí v Itálii nedochvilnost, v Británii teplé pivo bez pěny a v exotických krajinách lokální zvyky a tradice, ten bude mít zkaženou dovolenou. Leč to je otázka z jiného soudku, který se mi dnes nechce narážet.

Řekněme tedy, že jsme v pořádku dorazili do cíle, a jsme připraveni zahájit dovolenkové aktivity. Ze všeho nejdřív si poslušně nasadíme jeden z přibalených náhubků, do pravice uchopíme chytrý telefon a do levice selfie tyč, která nám pomůže udržovat předepsanou sociální vzdálenost - obzvláště, když s ní budeme náležitě mávat. Lyžařská hůlka je k tomuto účelu ještě lepší: V krkolomém terénu ji lze použít jako oporu, a v případě nouze se z ní stane sebeobranná (no dobře, někdy i útočná) zbraň. Pak už jenom stačí najít nejbližšího Mekáče, a doufat, že kromě vzpomínek a suvenýrů si zpátky nepřivezem i běhavku a Covida.

Z lesa venku ovšem nejsme ani po návratu domů. Podle okolností se dá očekávat další setkání s dlouhou špejlí, samotka, nebo oboje. Pasažéři letadla z Řecka do Cardiffu museli být štěstím bez sebe, když je po přistání šoupli i s posádkou na dva týdny do karantény.

Doba letních dovolených je sice za námi, ale dálky lákat nepřestanou. A tak až zas podlehnete volání divokých husí, nepusťte si toho zatracenýho Covida k tělu! A prosím vás, hlavně buďte na svých toulkách ekologicky uvědomělí, ať může jít Gréta zpátky do školy.

 

obrázky:

https://pixabay.com/illustrations/barrier-next-turnpike-red-white-5231006/
https://pixabay.com/photos/drape-single-mouthpiece-protection-5224847/ 

Autor: Jarka Jarvis | pátek 18.9.2020 22:25 | karma článku: 11,65 | přečteno: 494x
  • Další články autora

Jarka Jarvis

Sportem k lékaři

12.4.2024 v 11:02 | Karma: 14,39

Jarka Jarvis

Hop sem, hop tam: Zkamenělý les

4.3.2024 v 14:00 | Karma: 10,36

Jarka Jarvis

Letos to určitě splním!

23.1.2024 v 15:30 | Karma: 8,90

Jarka Jarvis

Mozek v kalhotách

29.11.2023 v 21:55 | Karma: 12,30

Jarka Jarvis

Má milá, nic se nebojíš?

20.10.2023 v 7:10 | Karma: 13,53