Koláče miluji a pie nemusím. Můůj současný manžel jí všechno a rád. Nikdy mi neřekne: už to nedělej. Neriskuje skutečnost, že příště už bych nemusela uvařit a při jeho zálibě v jídle, by mu to bylo líto. V ČECHÁCH jí, až se mu dělají boule za ušima.

Když pie, tak z místního pekařství. Sice ne tak dobrý jako od maminky, ale lepší, než ode mne.

Jarvis je zkratka Jarky servis? Nemyslím to zle, jen mám dojem, že život s vámi musí být jako v bavlnce.

Omyl. Mám příliš tvrdou hlavu, před kterou bavlnka neochrání.

No to jsi byla Jarko mladá, ale já takovéhle špumprnágle občas dělám i v 66. Loni jsem svého mužíčka ohromila dárkem k vánocům - patřil mezi tzv. "pro rodinu" a je to náááádherný tajine. Dokonce vhodný i na indukci. Jestli jsem snila o tom, že si české vepřové proložíme občas marockou kuchyní, tak zůstalo jen u snění. Po prvním jídle - odvážně to snědl, ačkoliv tam byl (možná právě proto) římský kmín a tamarind, - jen špitl: "... no na guláš to bude dobrý, nemusíš k tomu lítat.". A tím jsme asi skončili s cizinou. Guláš už jsem v tom taky vařila a měl stopro pravdu, je to zázračný hrnec. Na dušení. Možná kdybych trvala na tom Maroku, že by dokázal přidusit i naše letité šťastné manželství. Zdravím a přeji dobrou chuť - a - a asi dál ať každému, co jeho jest.

Já mám zázračných hrnců několik, ale na povel "hrníčku, vař!" bohužel nereaguje ani jeden.

Jojo, americká páj, tak tu jsem zase já nalistovala v Sandtnerce dávno, pradávno tomu, jako mladá hospodyně, že udělám mužíčkovi něco neobvyklého, zvláštního, joj ten bude čubrnět jakou si vzal úžasnou hospodyňku.

Už jsem zapomněla co jsem tam dala za ovoce, ale mužíček moc nadšení neprojevoval.

Nojono :-) zdravím, Jarko!

Že by Tvůj výrobek patřil pod hlavičku "bylo to dobrý, ale už to nedělej?"