Tak, máme to za sebou. Pod naším vánočním stromečkem už je pusto prázdno, maximálně si tam chvílemi odběhne naše malinká fenečka Bony, aby mlsně pokukovala po perníčcích. Opravdu jí zachutnaly, asi jsme jí ty polámané kousky neměli dávat chutnat. No, stalo se. Dárky jsou tedy již rozbaleny, zůstalo po nich mnoho radosti, úsměvů, štěstí. A také nepořádku. Dokážete si představit stromeček, pod kterým nejsou dárečky zabaleny do vánočních papírů či jakkoliv jinak? Já tedy ne. Dáreček k dárečku, rodina k rodině, byt k bytu, vchod ke vchodu a panelový dům k panelovému domu. Dokážete si pak určitě představit i tu kupu nepořádku, která vznikne (viz fotografie ze Šumavské ulice v Šumperku, 27. prosince 2009). A když ještě na sídlišti opomenou vyvést před Vánocemi narvané kontejnery, problém je na světě. Tak jak se stalo v Šumperku. Vše navíc zhoršil silný vítr 25. prosince a tak se teď musíte smířit s tím, že naleznete odpadky ležet takřka všude. Město Šumperk tak nejspíš vstoupí do roku 2010 zaplavené odpadky.
Šumavská ulice v ŠumperkuJaroslav Svoboda
Jako šumperskému občanovi mi nezbývá jen kroutit hlavou. Problém se opravdu dal očekávat. Necelých 24 hodin před Štědrým dnem byly kontejnery, nádoby na tříděný odpad i popelnice plné. A vozy zajišťující odvoz nikde. A také se neobjevily. „Společně čistíme svět“. Tak zní slogan v záhlaví internetové prezentace společnosti SITA CZ, která by měla tuto činnost v Šumperku obstarávat. Bohužel, nestalo se. Dnes a denně vyjdu před dům a vidím všude odpadky. Kontejnery jsou naprosto plné. U nás se pytle s odpadem schovávají, protože je není kam dát. Vše se zhoršilo v onen 25. prosince 2009, kdy přišel na Moravu silný vítr. Přes noc nám dosti silně bušil do oken, ráno se nám pak nabídl pohled na doslova odpadkovou apokalypsu. Všude kusy rozmetaných obalů od dárků, vánočního papíru a mnoho dalšího. Napadá mě myšlenka, kdo to vlastně bude uklízet. Firma zajišťující svoz odpadu? Pochybuji. My, občané? Ne, proč bych měl, nevidím v tom kousek logiky. A tak to tam nejspíš bude ležet do té doby, než zase přijde silný vítr a odfoukne to jinam.
Bylo opravdu tak náročné před Vánocemi navýšit provoz, provést důkladnější odvoz všech kontejnerů? Někde asi stala chyba. Nic to však již nezmění na tom, že Šumperk nejspíše vstoupí do roku 2010 zahalen odpadky. A zůstává mou nezodpovězenou otázkou, kolik měst v naší jinak krásné zemi se potýká s podobnými problémy. Snad co nejméně.
Ale abych nenadával jen na právnický subjekt svážející odpad, i lidem je potřeba sáhnout do svědomí. Zajímalo by mě, kolik z vás hází například jídlo z okna. Slyšíte dobře. „Hle, tady zůstaly zbytky z oběda, kam s tím? Z okna, co už…,“ říkají si někteří lidé. A řeknu vám, třeba naše Bonynka je nemocná na srdíčko, drží dietu a nesmí se přejídat – nadváha je svinstvo nejen u lidí, ale i u pejsků a zvířat všeobecně. Vy si teď řeknete, že když musí být pes na vodítku, nemůže přece nic kolem pojíst. Ale držte pejska celou procházku na vodítku. Potlačujte jeho touhu proběhnout se, udělat si radost pohybem, „oňufat“ kde co kolem. To prostě nejde. S naší druhou fenkou Frankee si tolik starostí dělat nemusíme, je zdravá, čiperná. Navíc je canisterapeutický pes, takže na vodítku být nemusí. Ale i ona je mlsná holka. A nedělá mi radost jí vidět, jak venku jí všechno možné. A tak si s přítelkyní jen říkáme, které „prase“ je schopné takový nepořádek dělat. A jestli je opravdu tak těžké používat odpadkový koš.
Věřme tedy všichni, které toto mrzí – ať už onen nepořádek na ulicích, vyhazování jídla z oken (a nejen jídla) – že rok 2010 bude v tomto lepší. A omlouvám se všem, že tu obtěžuji s problémy, které některým přijdou jako malichernosti, a jiným jako zbytečnosti.
