Díky z zajímavý článek. Vaše kategorizace dvou typů zla mi docela pomohla v popisu věcí kolem mne.
Fenomén Zalgo se zcela jistě projevil např. v případu ř-k psychopata Jaroslava Bartáka. Jinak nelze vysvětlit fakt, že se 11 obětí nedokázalo po mnoho let ani obrátit na policii.
Mám hypotézu - Zalgo je roztržením a přehradou mezi intuicí a raciem. Tato přehrada je velice zrůdně a stále výrazněji budována zejména dopady reálného křesťanství do nevědomí.
Křesťanství ohrnuje nos nad emocemi, instinkty a intuicí - přestože mají litanii k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a nikoli k jeho nejsvětějšímu mozku.
Dějiny křesťanství jsou od r. 386 dějinami genocidy vůči animě - ženské složce každého z nás.
Také plyne z toho, že křesťanství reálně pohrdá mystikou, jako zdrojem jemnohmotného poznání. Evangelíci a protestanté absolutně, katolíci a pravoslavní ji znásilňují do svých dogmat. Jeden ze základních rozporů mezi dogmaty a uznávanou mystikou: Jan od Kříže - učitel církve učí, že v KAŽDÉ duši je místo, kam se ďábel nedostane. Naproti tomu oficiální dogmatika o pekle, jako místě absolutně bez Boha a absolutně bez naděje. Navíc prý navěky. Šílený dopad do nevědomí má teologie všech "odloučených" církví, které popírají existenci očistce. Dalším průšvihem je obrovská setrvačnost nevědomí. Tzn. i v nevědomí současných "ateistů" jsou mocně působící výše popsaná traumata. Já je shrnuji pod pojem křesťanská schizofrenie. Tato křesťanská schizofrenie vyplouvá na povrch tím více, čím slábne vliv křesťanství v našem světě. Vnímám to jako porodní bolesti nové doby a nové etiky.
