- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když jsem před lety poprve přečetl povídku Jaroslava Kuthana, vyhledal jsem další.
Potom jsem si sedl na prdel, a měcíc jsem v mých spisovatelských pokusech, nenapsal ani čárku. Jsou věci které se nedají naučit, je to dar. Námět, celková skladby, vždy překvapivý závěr a jemný humor. V současné době jsem nečetl lepší.
S připomínkou pana Kuthana k povídce souhlasím. Mněl jsem vždy představu, že umělci jsou skromní a kritiku zvládnou. Zde to pan Jaroslav Polák jaksi nezvládl.
Tím že někomu vydají knihu, neznamená že to je světové dílo. Jistě si ještě pamatujete diskuzi o knize Hany Rebeky Šiander, Hedvika.
Otázka zní ... Měla na těch černých šatech pásek?
_-1-_
A to je náhodou docela roztomilé... Jak přijít k jedné povídce z rolku 2004? Poraďte?
Díky. Nevím, o jaké povídce z roku 2004 se vám jedná. Až to budu vědět, rád poradím.
Toto je tak obehraný scénář, že se vám docela divím, že vám stálo za to se s tím mordovat. Nespočítal bych, kolikrát jsem četl nějakou povídku, kde se na konci ukázalo, že ona je upírka, případně on upír. Mezi námi amatéry zoufale chybí nápady.
To je zajímavá kritika. Mimochodem, kde publikujete své literární analýzy? A píšete také? Rád bych se seznámil s vaší tvorbou. Děkuji krásně.