- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Píšete zajímavé články. Často je čtu nebo alespoň rychle proletím a skoro vždy karmuji.
Jako asi skoro každý občas zažívám lehkou depresi (špatnou náladu). Je to asi skutečně návrat z přílišného optimismu do reality a takto konec konců zdravá reakce psychiky a organismu na nezdravý přehnaný optimismus. Zpravidla se z toho dost rychle dostanu. Někdy stačí jen procházka v přírodě na zdravém vzduchu. Přemýšlel jsem, zda se lehkým depresím dá předejít. Možná ano. Stačilo by asi být dostatečně stoikem a askétou, nenechávat se unášet příliš pozitivními náladami a velkým optimismem. Něco ve stylu mé oblíbené knihy "Seneca, Dopisy Luciliovi". Velký asketismus však je trochu dobrovolná kastrace. A tak je asi, alespoň pro mne, lepší být občas v přehnaně dobré náladě a občas v lehké depresi. A v té špatné náladě si předně uvědomit, že to je jen dočasné.
Děkuji Také mám rád Seneku a snažím se podle něj žít. Ty mírné deprese jsou hlavně reakcí na stres. Tomu se v dnešní společnosti prakticky nelze vyhnout, ale lze jej aspoň omezit. Jeden mně blízký člověk se živí jako realitní makléř, vydělává fakt dobré peníze, ale pracuje cca 12 hodin denně a má různé, patrně psychosomatické, ale i mírně depresivní, obtíže. Když jsme se o tom bavili, řekl jsem mu, ať trochu zvolní tempo - konec konců bohatství je i volný čas, ne jen peníze a vskutku by nepřišel na mizinu, kdyby pracoval méně. Ale to je pořád: Až splatím garáž, nebudu se tak honit, až si vytvořím takovou a makovou finanční rezervu, nebudu se tak honit... Tož jsem mu řekl, že ať se pak ale nediví, že tělo protestuje.