Cituji vás: "Porušený předobraz nějaké procedury již nesídlí ve světě idejí ale v lidském mozku ..."

     Je docela zajímavou otázkou jak moc, zda vůbec a podle jakých zákonů a pravidel je to, "co je v našem mozku" odděleno od světa idejí a předobrazů.

     Další otázkou je, zda "to co se děje v našem mozku" - tedy naše myšlení a prožívání - může tvořit a ovlivňovat svět idejí a předobrazů.

     Mám za to, že oddělení těchto "dvou světů" je velice subtilní a individuální a vhodnou např. meditací či cvičením se dá zprostupňovat stále více.

    Díky za zajímavý článek.

Děkuji, zvláště za poslední větu vlastního textu děkuji. Svádím ustavičný vnitřní boj mezi svým Kozorožím (se zemí spjatým) a hluboce věřícím (byt protestantským) JÁ. Vy jste to podal nádherným uchopitelným způsobem. Děkuji.

Víte, moc přemýšlím nad Vaší zpovědí, nad Vaší ztrátou Živy a nad vlastními životními eskapádami a myslím si, že člověk musí něco ztratit (či získat něco nevyžádaného), aby něco jiného získal či zažil  byl obohacen. Vám dala Vaše nemoc přinejmenším vůli hledat rozhřešení a vysvětlení a schopnost nabyté vědomosti nejen pochopit, ale i uchopit a předat dál ve srozumitelném formátu. Vaše Živa... napadá mě Malý princ, růže, Liška... nevím, zda to dává smysl, omlouvám se, pokud nikoliv.

Hezké dny přeji

Díky

Velmi dobře napsáno, skvělá úvaha.

Máte nejvyšší čas přidat se k nám katolíkům.

Díky, ale při vší úctě ke katolíkům dávám přeci jen přednost evangelíkům :-)